decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Parita kupní síly: Máme se chudě a draze?

Můžeme si koupit více, nebo méně zboží ve srovnání se zahraničím? Skutečně nás svým materiálním blahobytem předstihli Slováci? Dohnali jsme svým bohatstvím nějaký západoevropský stát? Podobné otázky vzbuzují zvědavost. Srovnáme tedy platy a ceny uvnitř různých států. Pomůže nám koncept, zvaný parita kupní síly, podle kterého sestavuje mezinárodní žebříčky hned několik významných organizací.


Graf vyjadřuje hodnotu práce průměrného Rakušana/Němce/Čecha/Slováka/Poláka, přičemž zohledňuje rozdíly mezi tuzemskými a zahraničními cenami. Řečeno odborným jazykem, srovnáváme státy podle hrubého domácího produktu přepočteného na jednoho obyvatele, ve standardu kupní síly. 100 je průměr Evropské unie. Vidíme, že naši germánští sousedé mohou nakupovat asi o 50 % více zboží a služeb.

ŠIRŠÍ MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ najdete v závěrečné tabulce!
  • podle CIA: parita kupní síly (PPP) jako hrubý domácí produkt na obyvatele v amerických dolarech
  • OECD: parita kupní síly (PPP) jako počet jednotek národní měny mající nákupní sílu rovnou 1 americkému dolaru
  • Eurostat: parita kupní síly (PPP) jako počet jednotek národní měny mající sílu rovnou 1 průměrné měnové jednotce v EU
  • Eurostat: index cenových hladin (PLI) vyjadřující nižšími čísly lacinost a vyššími čísly drahotu
  • Eurostat: hrubý domácí produkt na obyvatele zohledňující odlišnost zahraničních cen ve standardu kupní síly (PPS)

Tradičně a moderně pojatá parita kupní síly

Původní koncept předpokládal, že měnové kurzy odpovídají poměrům mezi cenami. Například za jedno euro musíme ve směnárně zaplatit přibližně 27 českých korun. Teoreticky můžeme očekávat, že stejný vztah najdeme mezi cenovými hladinami eurozóny a České republiky. Tradičně pojímaná parita kupní síly tedy vyvozuje, že česká cena čepovaného piva kolem 27 Kč znamená německou cenu piva 1 euro, což ale odporuje realitě berlínských nebo vídeňských hospod, kde necháme za půllitr spíše kolem 4 eur. Lidská společnost zkrátka funguje složitěji a vyžaduje poctivější studijní přístup.

Důsledně měřená parita kupní síly (anglicky Purchasing Power Parity, zkráceně PPP) srovnává, kolik českých korun stojí tuzemský nákup – a kolik cizích peněz stojí tentýž nákup v zahraničí. Jinými slovy popisuje, kolik jednotek které měny dáme za stejné množství zboží a služeb v jejich domovských zemích. Metodika výpočtu pokročila, ale není jednotná. Parita kupní síly vychází různým institucím jinak, což uvidíme na příkladech.

Parita kupní síly podle CIA a OECD

Ústřední zpravodajská služba USA (CIA) hodnotí prosperitu České republiky následovně. Nás hrubý domácí produkt, neboli všechno zboží a služby vytvořené na tuzemském území, přepočítá na ceny běžné ve Spojených státech. Součet vydělí počtem obyvatel České republiky, a vyjde “parita kupní síly”28 400 dolarů na osobu a rok, tedy více než polovina ve srovnání se Spojenými státy. CIA přiznává nedostatky. Různé trhy mají svoje specifické výroby, což někdy komplikuje převod mezi měnami.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) postupuje podobně, ale používá jiné jednotky. Pomocí ekvivalentních produktů porovnává ceny mezi státy. Například zjistila, že běžný český nákup stojící 133 Kč lze ve Spojených státech pořídit za 10 dolarů. Parita kupní síly mezi Českou republikou a USA v tomto případě činí 133/10 – tedy 13,3.

Evropská parita kupní síly a mezinárodní srovnání

Evropský statistický úřad (Eurostat) porovnává dlouhou řadu produktů a shrnuje, že za stejné zboží musíme doma vyplatit 18krát více svých peněžních jednotek, než naši sousedé. Takže parita kupní síly (Purchasing Power Parity, PPP) české koruny vůči Evropské unii činí 18.  Přitom máme poměrně nízké ceny, jak jsme ostatně zjistili už návštěvou berlínské nebo vídeňské pivnice. Celkový index cenové hladiny (Price Level Index, PLI) ukazuje, jaký procentuální podíl má parita kupní síly na skutečně obchodovaném měnovém kurzu. Pokud označíme unijní průměr jako 100, České republice náleží číslice 69, což znamená poměrně levnou nabídku obchodů.

Podobně jako CIA, také Eurostat poměřuje hrubý domácí produkt počtem obyvatel. Ale pozor! Zohledňuje cenové rozdíly mezi vnitrostátními trhy tak, že hrubý domácí produkt vyjádřený národní měnou vydělí její paritou, čímž vyjde takzvaný standard kupní síly (Purchasing Power Standard, PPS). Nyní dokážeme procentuálně poměřit bohatství spotřebitelů: Unijní průměr označíme stovkou a obyvatelům České republiky vyjde poměrně slabá kupní síla 80. Přitom jsme bohatší než Portugalci, Řekové a obyvatelé ostatních postkomunistických zemí. Parita kupní síly evidentně není primitivním statistickým pojmem, nakonec jsme však úspěšně našli odpovědi na úvodní otázky.

 CIA (PPP)OECD (PPP)Eurostat (PPP)Eurostat (PLI)Eurostat (PPS)
Belgie417000.8382541.10986111119
Česká republika2840013.33195517.651764.184
Dánsko443007.58558910.0434134.7124
Estonsko 266000.5639630.74669574.773
Evropská unie383000.7552781100100
Finsko405000.9392851.24363124.4110
Francie404000.8291111.09776109.8107
Irsko468000.8406021.11297111.3132
Island42600140.228417185.665119.9121
Itálie345000.7581211.00376100.497
Japonsko37700105.270346139.3899.3101
Lucembursko924000.9003861.19213119.2263
Maďarsko24300131.999634174.77056.668
Německo447000.7869691.04196104.2124
Nizozemsko474000.8250461.09237109.2130
Norsko659009.45478312.5183149.8179
Polsko244001.8284792.4209457.968
Rakousko454000.8347471.10522110.5128
Portugalsko263000.5875370.77790977.878
Řecko258000.6261910.82908682.972
Slovensko276000.5032170.66626866.676
Slovinsko294000.6037140.79932779.983
Španělsko330000.6755710.89446689.493
Švédsko447008.94951811.8493130.2124
Velká Británie377000.7081440.937593116.3108
Švýcarsko552001.3700881.81402149.4161
Turecko196001.1985781.5869454.653
USA5480011.3240299.7151

Zdroje najdete pod odkazy: Podle CIA parita kupní síly (PPP) jako hrubý domácí produkt na obyvatele v amerických dolarech; podle OECD parita kupní síly (PPP) jako počet jednotek národní měny mající nákupní sílu rovnou 1 americkému dolaru; podle Eurostatu parita kupní síly (PPP) jako počet jednotek národní měny mající nákupní sílu rovnou 1 průměrné měnové jednotce v EU, index cenových hladin (PLI) vyjadřující nižšími čísly lacinost a vyššími čísly drahotu, hrubý domácí produkt na obyvatele zohledňující odlišnost zahraničních cen ve standardu kupní síly (PPS). Data vyjadřují rozdíly v roce 2014. Dále je parita kupní síly sledována Světovou bankou.

Protektorát Čechy a Morava: životní úroveň

“Chápu, že poválečné vysídlení Němců byla reakce na to, co se zase Čechům dělo předtím. Ale ono se toho v Protektorátu zas tolik nedělo,” řekla vloni tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková. Někteří diskutéři ostře nesouhlasili, jiní připustili, že v dobovém kontextu naši předkové vyvázli poměrně lehce. Popišme věcně, jakou životní úroveň znamenal pro svoje obyvatele Protektorát Čechy a Morava.

Sledujme válečnou každodennost slovanského obyvatelstva. Pramenem bude kniha Od okupace k vítězství: Vyškovsko 1939 – 1945, kterou roku 2005 vydal tamní Okresní výbor Českého svazu bojovníků za svobodu. Leccos přibližně známe, ale faktografickým popisem tušená minulost ztěžkne. Protektorát Čechy a Morava svým podrobeným obyvatelům prodloužil pracovní směny, povoloval jenom malé příděly potravin a prakticky zrušil trh, takže tajně obchodované zboží drasticky zdražilo.

Několik ročníků muselo Protektorát opustit kvůli nuceným pracím

Když pomineme Židy, Romy, homosexuály, komunisty, sociální demokraty nebo živnostníky, nacistická okupace zasáhla nejhůře vybrané ročníky. Protektorát Čechy a Morava museli opustit lidé, narození v letech 1918 až 1922, protože byli v letech 1942 a 1943 převážení na otrocké práce. Povinně dřeli v německých továrnách, které byly často cílem bombardování, anebo odklízeli ruiny.

Doma byly rozpuštěny spolky jako Sokol a návštěvníci hospod měli zákaz probírat politiku. (“Nicht politisieren!”) Okupanti postupně učinili obrovskou válečnou fabrikou celý Protektorát Čechy a Morava. Pracovní směny trvaly 12 hodin (střídání v 6 a 18 hodin), přičemž smyslem veškerého snažení oficiálně bylo “vítězství říše”. 

Týdenní pracovní doba nařízená 21. srpna 1942

  • muži: 60 hodin
  • ženy a mládež nad 16 let: 56 hodin
  • mládež: do 16 let 48 hodin

Protektorát Čechy a Morava způsobil drastické zdražení potravin

Těžko hledat tržní nabídku a poptávku tam, kde nacisté zakázali soukromé stavební úpravy, fronty před obchody atd. Protektorát Čechy a Morava hospodářsky upadal natolik, že radost způsobovaly výjimečné, sváteční příděly jako 22 dekagramů soli (září 1942) nebo citrón (srpen 1944) na osobu. Pravidelný příjem živin nejlépe vyjádříme čísly.

Příděly na osobu začátkem okupace

  • cukr: 400 gramů (g), později 300 g týdně
  • maso: 500 g týdně
  • tuk: 21 g, později 10 g týdně
  • mléko: 1/4 litru (l), později 1/8 l denně
  • mýdlo: 125 g měsíčně

Zákazy způsobují, že spolu lidé obchodují tajně a tržní hodnota běžného zboží astronomicky stoupá. Na černém trhu měl kilogram másla podobnou hodnotu, jako mzda za 1. československé republiky. Životní úroveň a kupní síla obyvatelstva průměrně klesla tak, že Protektorát Čechy a Morava vzbuzoval pěkné vzpomínky i na velkou hospodářskou krizi.

Ceny na černém trhu

  • vykrmená husa: 3 000 korun (K)
  • 1 kilogram másla: 600 až 1 000 K
  • 1 vejce: 15 K
  • 1 cigareta: 10 K

Velká hospodářská krize očima V+W a čísla

„Na svět jsme se dívali hranolem, jehož boky byly Sranda, Poesie a Satira,” vzpomíná Jiří Voskovec na prvorepublikové Osvobozené divadlo. S Janem Werichem přidali velkou dávku politické angažovanosti, jakmile přišla velká hospodářská krize. Komedie Hej rup! a Svět patří nám vyznívají socialisticky, až revolučně. Dvojice dramatiků a herců vysvětluje svoje pohnutky sugestivně, ale byla světová hospodářská krize 30. let minulého století skutečně strašlivá?

“Samo tkanivo všedního dne trouchnivělo. Malebný pobuda – ožbrunda a starosvětský žebrák – profesionál zmizeli v rostoucím zástupu novopečených amatérů; do ulic nastoupila armáda svobodných žebrajících občanů. Nebylo dne, a brzy hodiny, aby vás neoslovil mladý, slušně vyhlížející a mluvící otec rodiny. Nejdřív nabídl své služby k jakékoli fyzické práci a pak, nepochodiv, vás poprosil o peníze.” V knize Klobouk ke křoví (vyšla r. 1965) Voskovec popisuje, že velká hospodářská krize zapříčiňovala “nový stud, nový druh zlého svědomí: pocit provinilosti zaměstnaného. Pamatuju se živě, jak mi v rostoucí potopě nezaměstnanosti bývalo trapně, že mám práci.

Jak za světové hospodářské krize stříleli do českých dělníků

Oba umělci upřesňují, kdy zažili rozhodující šok. “Uprostřed sezóny 31 – 32, ve Frývaldově při pokojné dělnické demonstraci, vyvolané nezaměstnaností, došlo ke srážce mezi davem a četnictvem,” líčí Voskovec, co zapříčinila světová hospodářská krize v moravském Slezsku. Bezpečnostní složky Československé republiky pálily “do zástupu československého občanstva, jehož jediným přečinem bylo, že mělo hlad a nemělo práci. Byli mrtví a ranění, mezi nimi ženy a děti. (…) Pro Jana a mne to byl osudný přelom ve stanovisku k veřejným událostem”.

Nyní velká hospodářská krize a její lokální důsledky slovy Jana Wericha: “Když jsem o tom četl, tak jsme se oba zajíkali hněvem. Od té doby jsem poznal podobný hněv a pocit křivdy snad jen jednou. (…) Pod tíhou nutného vzdoru nám bylo najednou jasné, že se musíme postavit na jednu stranu barikády, že už nemůžeme dělat náš bezpředmětný humor.” (Z knihy Jan Werich vzpomíná. Ahoj na sobotu, vyšla r. 1970)

Velká hospodářská krize znamenala pokles výroby o desítky %

Doplňme emocionální vyprávění divadelníků konkrétními čísly. Nezaměstnanost v Československu dosáhla vrcholu v únoru 1933, tehdy zprostředkovatelny práce hlásily 920 182 osob v produktivním věku. Jaké číslo dostaneme, když zahrneme také lidi, kteří hledali uplatnění mimo úřední evidenci? Podle různých odhadů vychází celkem 1 milion1,3 milionu – zhruba 14 % až 20 % obyvatelstva v produktivním věku. Bohužel světová hospodářská krize zastihla naši vlast v době, kdy podpora v nezaměstnanosti měla mnoho podmínek a průměrně znamenala méně, než polovinu běžné dělnické mzdy. V únoru 1933 ji pobíralo 305 tisíc osob.

Následující tabulku zveřejnila encyklopedie Britannica. Ukazuje, kdy velká hospodářská krize začala, nejhlubší pokles průmyslové výroby a začátek opětovného růstu v různých státech. Vidíme, že Československo patřilo mezi nejsilněji zasažené země, ve kterých industriální sektor zpomalil o více než 40 %

 Začátek (rok/kvartál)Pokles průmysluKonec (rok/kvartál)
Argentina1929/217.01932/1
Belgie1929/330.61932/4
Brazílie1928/37.01931/4
Československo1929/440.41933/2
Dánsko1930/416.51933/2
Francie1930/231.31932/3
Itálie1929/333.01933/1
Japonsko1930/18.51932/3
Kanada1929/242.41933/2
Německo1928/141.81932/3
Nizozemsko1929/437.41933/2
Polsko1929/146.61933/2
Spojené království1930/116.21932/4
Spojené státy americké1929/346.81933/2
Švédsko1930/210.31932/3

Upřednostňuje Kaufland Německo? Srovnejte nákup v Německu a Česku

Severní Čechy mají do Německa blíže, než na Moravu. Mostecká internetová televize proto vyrazila za sousedy, aby otestovala, zda jsou německé potraviny kvalitnější a levnější. Pro srovnání vybrala Kaufland. Německo je domovinou tohoto obchodního řetězce, který provozuje síť prodejen také v České republice. Teoreticky tedy stačí navštívit pobočku v “našem” Litvínově a saském Marienbergu, nakoupit totožné výrobky a srovnat účty. Tož posuďme výsledek!

Ukázkový nákup v Německu: VIDEO

“Češi platí doma za nákupy o 40 % více, než bohatí Němci, kteří mají navíc trojnásobné platy,” konstatuje moderátor Mostecké TV. “Kromě nižších cen si naši západní sousedé mohou ještě libovat v širší nabídce zboží,” pokračuje a zabírá nejenom regály, ale především nakoupené zboží. Obě hromady obsahují 14 položek: potraviny a nápoje, drogerii a zvířecích krmiva. Účet? Kaufland Německo: v přepočtu 340 Kč, Kaufland Česko: 480 Kč. Domovský stát obchodního rětězce podle reportáže představuje atraktivnější destinaci. Nákup v Německu vypadá levněji. Vybrané německé potraviny údajně nejsou horší, možná jsou naopak spíše kvalitnější. Má srovnání nějaká slabá místa?

Preferuje Kaufland Německo? Jsou německé potraviny a ceny lepší?

Příspěvek internetové televize působí důvěryhodně, ale… Jak vidíme na videu v čase 1:03, pořízené zboží není úplně stejné. Ačkoli reportéři při obou srovnáních navštívili Kaufland, Německo má logicky svoje specifické “národní” značky, stejně jako Česko. Při našem vlastním průzkumu jsme přitom zjistili, že všechny velké řetězce kromě Tesca nám prodávají většinou tuzemské potraviny. Jelikož nabídky jsou odlišné, nelze objektivně porovnávat ceny, aniž bychom porovnali také kvalitu. Neodsuzujme automaticky místní podniky. Co když jsou české potraviny výživnější, než německé potraviny?

Dále vezměme v potaz, že obchodní řetězce staví svůj marketing na akčních letácích, které platí obvykle jenom krátkou dobu. Nákup v Německu mohl zahrnovat více zlevněných výrobků, a následující týden mohla být výhodnější česká pobočka. Evropský statistický úřad uvádí, že máme dlouhodobě asi o třetinu nižší ceny, než naši západní sousedé, ačkoli Němci se svými příjmy mají přibližně o 55 % větší kupní sílu.

Co když opravdu preferuje obchodní řetězec Kaufland Německo? Co když “doma” prodává levnější a kvalitnější výrobny? Jsou na vině zahraniční kapitalisté, nebo naši podnikatelé a politici? Tak jednoduchý svět přece není. Můžeme nakupovat v různých tuzemských obchodech, kterými jsou například Coop nebo Hruška. Náš nákup v Německu naopak zvětšuje náskok tamní ekonomiky, které každou podobnou návštěvou přiléváme peníze. Historický vývoj také ukazuje, že centrálně plánované hospodářství a absolutní regulace cen za minulého režimu znamenala vzhledem k tehdejším nízkým platům vyšší ceny.

- PAGE 1 OF 2 -

Next Page ⇀

loading
×