decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

E-mailoví “šmejdi” současného Česka

Senior

Rozměr fenoménu řetězových mailů, šířených zejména mezi penzisty, mě – upřímně řečeno – zaskočil. Má reálný impakt vyšších desetitisíců osob, tj. srovnatelný s leckterými celostátními deníky, jako jsou třeba Lidové noviny.

Prakticky to funguje tak, že starší člověk dostává téměř denně až několik mailů od jednoho, dvou, tří známých, nad kterými se uchichtne, pobaví, dojme, pobouří, zhrozí nebo rozhořčí, a v této emoci je pošle zase několika známým dál, aby tuto emoci s nimi sdílel.

Texty mailů jsou psány ve velmi bulvárním, drakonickém tónu, záměrně používají vulgarismy, silně emocionálně zabarvená prohlášení, jsou stylisticky nedokonalá, až primitivní. To vše má jednak vybudit maximum emocí (bez emocí by to nikdo neposlal dál), a jednak svou nedokonalostí působit jako spontánní hlas lidu, něco, “co si děláme a šíříme sami”.

Dennodenní příval emocionálního odpadu

Velkou část mailů netvoří evidentní politický obsah, ale citový balast, který odvádí pozornost od politického záměru a budí dojem, že je zaměřen na “blaho obyčejného člověka” – záběry vtipných scének s dětmi, roztomilá zvířátka, “deset nejkrásnějších přírodních scenérií světa, které byste chtěli vidět”, “pět nejromantičtějších hotelů”, upozornění na “nejnovější vir, který vám sebere všechna data”, “pozor – obsahuje váš prací prášek tuto látku…?!”, … Tato témata navazují důvěru ke zdrojům (“vždyť o nic nejde, je to neškodné”) a vytvářejí pocit, že jejich přeposláním dál se ničeho špatného nedopouštíme, naopak, sdílíme pozitivní a užitečné informace s těmi, na kom nám záleží.

Dennodenní příjímání a postupování mailů tvoří jakýsi důvěrný návyk, věříme zdrojovým adresám (jsou to naši příbuzní či známí), věříme přeposílaným adresám, že přeposílané přijímají s povděkem. Do toho schématu není problém namíchat i maily s více či méně zastřeným politickým sdělením – “zdravotní sestry v Německu se díky migrantům bojí na pracovišti”, “prezident Zeman – hráz proti migrantům”, atd.

U většiny mailů je snaha politické sdělení alespoň částečně zastřít – např. retro vlna, která fotkami každodenních předmětů z dob socialismu navozují příjemnou nostalgii na dobu mládí, která pak dobře doplňuje další obsah, zaměřený proti “současné katastrofě”, “ohrožením z ciziny”, “obavám z budoucnosti”, ap.

Jde o načasovanou a cílenou kampaň

Při širší vnější analýze, tj. porovnání stovek mailů v čase spolu s vnějšími politickými událostmi (např. blížícími se volbami, zahraničně-politickými akcemi jako je ruské zajetí ukrajinských lodí v Kerčském průsmyku, …) vyvstane jasně kampaňovitost témat, jejich načasování a tématické zaměření. Není to nic spontánního, ze zdánlivé primitivnosti se z mozaiky tisíce textů a pavučiny tisíců adres vyloupne sofistikovaný obraz. Efektivní nízkonákladové propagační mašiny, která funguje (ve spolupráci s dezinformačními weby) díky mimoděčné, nevědomé aktivitě drtivé většiny jejich účastníků.

Naprosto lichou se ukazuje námitka “podceňujete inteligenci našich seniorů, nechte to na nich, aby zvážili co a kdo je manipuluje”.

  1. Proti sofistikovaným manipulacím se nedá bránit individuálně, ve smyslu, že nikdo nemůže být individuálně dost informovaný, aby měl ve svém vědomí neustále aktualizovaný “Big Data Picture”. Jednotlivec je proti manipulacím vždy do jisté míry bezbranný.
  2. Manipulace řetězovými maily nápadně připomíná jinou manipulaci, před kterou společnost nedávno také posílila postavení seniorů – manipulativní “zájezdy”, které byly ve skutečnosti jen pastí k uzavírání vyděračských obchodních smluv. Pro jejich provozovatele se díky vysoce amorálním zakrývaným cílům vžil název “šmejdi”. A zaměřovali se na stejnou cílovou skupinu obyvatel, penzisty, jejichž část byla pro podobné praktiky objektivně zranitelnější, než jiné vrstvy obyvatel.

Proč právě penzisti? Proč právě e-maily?

  • Pro generaci šedesátníků a výš bylo základní používání PC a e-mailu posledním technologickým výstřelkem doby, který se museli na svém pracovišti za posledních dvacet let, než odešli do důchodu, ještě naučit. Tablety, chaty, sociální sítě, … to už jde často mimo ně, to jsou nástroje jiných generací. Poté, co se prakticky přestaly psát dopisy, zůstaly jim jako komunikační nástroje jen e-mail jako nástupce papírové pošty a hlasový telefon. Po hlasovém telefonu se však obrázky a vtípky posílat nedají.
  • Starší generace více než jiné generace pomalu rekapituluje svůj život, uzavírá se do okruhu své nejbližší rodiny, vnější společnost vidí ze vzrůstajícího se odstupu, často ji přestává rozumět, vrací se v myšlenkách ke své minulosti, která jim připadá jasná a důvěrně známá. V této situaci nové impulsy současnosti, se kterými neměli ve své minulosti zkušenosti (jako propagační obchodní nabídky nebo mnohovrstevné informační zdroje) vyhodnocují obtížněji, než generace mladší. To nesouvisí s inteligencí.
  • Dlouholetá zkušenost může být dokonce kontraproduktivní – leták s nabídkou zájezdu včetně oběda po desetiletí znamenal zájezd a oběd, je snadné uvěřit, že tomu bude i tentokrát. Výstražná zpráva od známých znamenala po desetiletí opravu nezištné upozornění na nějaký šlendrián, který komunističtí papaláši chtěli ututlat, je snadné uvěřit, že tomu bude i tentokrát.
  • Jistou roli hraje i jejich pocit osamělosti, potřeby kontaktu. To udávají sami mezi motivy, proč se přihlásili na daný zájezd, i přes varování, že budou vystaveni nátlaku na koupi nějakého nepotřebného předraženého krámu. To udávají i na dotaz, proč neodmítnou přijímat e-maily od známého, i když vědí, že je mezi nimi často manipulativní a nenávistný obsah. “Alespoň mi někdo píše…” říká matka jednoho. V tom lepším případě. “Můj otec se o tom se mnou vůbec nechce bavit” říká syn jiného.
  • Uvedené charakteristiky samozřejmě nechtějí generalizovat celou generaci seniorů, významná je i část, která jde proti těmto trendům, ale těch, které vystihuje je přeci jen takový počet, aby se propagační mašina řetězových mailů rozjet mohla. A aby byla početně zajímavým pro ovlivnění voleb v určitém směru, jak dokazuje výběr předvolebních témat textů.

Dezinformace posílejte Českým elfům

Čeští elfové mě poměrně překvapili sofistikovaností, s jakou fenomén mapují. Jeden tým sbírá vzorky e-mailových zpráv, analyzuje jejich obsah, zařazuje do databáze pod identifikačním číslem podle kategorií. Zkoumá z metadat topologii, speciální software kreslí rozsáhlé pavouky šíření z konkrétních adres. Protože se většinou jedná o lži, polopravdy nebo zavádějící, jednostranné informace, jiný tým vytváří “odpovědi”, tj. texty, které dané lži vyvracejí odkazy na fakta.

Pro zpřesnění topologie i statistiky fenoménu potřebují další “záchytné body”, tj. místa v síti, odkud jim budou vzorky řetězáků pravidelně přeposílat na adresu posli.retezak@seznam.cz . Pokud boj proti “dezinformačním šmejdům” považujete za správný, a vaši rodiče nebo prarodiče řetězové maily ve větším či menším objemu dostávají, zkuste jim navrhnout, aby jejich kopie na tuto adresu přeposílali, anebo aby zprávy přeposílali vám, a vy je pak směřujte na sběrnou adresu. Je to anonymní, pomůže to dobré věci. Pokud se najde grafik, kterého by bavilo vytvořit tu a tam grafický mem na podporu této adresy, ať mi napíše do zpráv.

Redakční poznámka: Vít Kučík svoje komentáře publikuje na svém facebookovém profilu, jejich přebírání nám laskavě povolil.

Další články od Víta Kučíka:

Balšínek: Sociální sítě jsou ztrátou času, slouží exhibicionistům a přinášejí nízkou konverzi

Kvůli Andreji Babišovi opustil místo v představenstvu vydavatelství Mafra. Je majitel silných názorů. Myslí si třeba, že sociální demokraté jsou zoufalé nuly nebo že stát ničí životy dětí a rodičů. Úspěšně rozjel vlastní mediální projekt a teď oslaví jeho 5. narozeniny. Šéfredaktor Echa24 Dalibor Balšínek je hostem Barbory Tachecí v pořadu Osobnost Plus.

Další videa od Českého rozhlasu Plus:

Facebook maže kremelské lži, naši “národovci” protestují

V polovině ledna Facebook oznámil, že smazal stovky stránek, které byly napojené na kremelský dezinformační server Sputnik a fungovaly jako továrny na lži. A ani ne za dva týdny se v Česku objevil návrh zákona, který by trestal mazání právě takových průmyslově šířených lží. Nejde o to, že zákonem dané právo na lež je samozřejmě hloupost, jde o to, kde se ta hloupost vzala. Z čistého nebe to opravdu nebylo. A v Česku se bohužel vždycky najde pár takových, kteří rádi poslouží.

Facebook maže kremelské lži

Další komentáře Tomáše Prouzy:

Chraňme svoji vlast, spoluobčany a – kyberprostor

Internet

Měli bychom si podobně jako Rusko chránit svůj informační prostor. Když to elf Bohumil Kartous řekl při debatě s Janem Zahradilem, mnohým zatrnulo. Je to ale vlastně podstata jediného účinného přístupu.

Chráníme si svůj vzdušný prostor.
Chráníme si prostor ohraničený pozemskými hranicemi.
Chráníme si svoje řeky, vodní zdroje, zdroje energie, zdroje obecně.
Chráníme si svoje lidi, ať už jsou v našich prostorech, nebo mimo ně.
Chráníme si svůj veřejný prostor, aby zůstal bezpečný a svobodný.
Kyberprostor je jen nový svou formou, jinak na něm není nic zásadně odlišného od předchozích zdrojů a prostorů. Je nutné a přirozené chránit i jej.

Aby zůstal bezpečný a svobodný.

Svobodu nepřináší anarchie (jak se mnozí domnívají). Anarchie jako absence pravidel a absence účinné autority, která je vymáhá. Anarchický prostor VŽDY po relativně krátkém čase opanují predátoři, kteří jej okupují se svými pravidly a činností, která přináší úzký parciální prospěch pouze jim samotným. Je to pro ně nejvýhodnější hra.

Anarchický prostor na zemi rychle ovládli různí warlordi, šéfové klanů či mafií, na moři piráti a lokální mocnosti. Kyberprostor zůstával nepovšimnut (a relativně svobodný) jen těch několik úvodních let, kdy byl mladý, nezralý, doménou minoritních geeků. Jak získával na významu a přitahoval pozornost nejen světlých, ale i temných aktivit, volal přirozeně i po různých úrovních regulací, které temné aktivity potíraly ve prospěch těch světlých. Jinak by se stal semeništěm nejhrubších podvodů, defraudací, vydírání, … toho, co sami nechceme, aby se nám dělo. Nestal by se masovým, nerozvinul by se na něm pozitivní byznys, nemohli bychom si na něm koupit zboží, a zaplatit ho, přečíst si bez rizika noviny, nic.

Komu naskakuje modrá žilka při slovu “regulace”, by si měl uvědomit, že nějaká forma elementárních vynucených pravidel je nutná už k tomu, aby si přečetl tento text, nalogoval se a poslal e-mail. Aby si jeho mail nezaregistroval ze zlomyslnosti někdo jiný, ap.

Internet, neřku-li obecnější kyberprostor, má mnoho vrstev.

Základní, technická regulace IP adres a připojovatelů služeb například neumožní vašemu sousedovi vám unést dceru, a pak drze mailem žádat výkupné. Pokud by nebyl obzvlášť chytrý a zručný, systém umožňuje v běžných případech rychle vypátrat původce takového mailu.

V byznysové vrstvě ochrana kyberprostoru znamená, že když si něco koupíte v e-shopu a zaplatíte, s velkou pravděpodobností se nestane, že by vám prodejce vyluxoval do mrtě kartu aniž by se obtěžoval cosi dodat. Jakmile e-commerce na netu začala být jen trochu významnější (a podvody anarchických predátorů začaly bobtnat), jeden stát za druhým si tento prostor začal chránit svými pravidly a regulacemi, aby se mohl vůbec pozitivně rozvíjet.

No a nyní je jednoduše na řadě mediálně-politická kyber-vrstva. Je do značné míry anarchická, vybízí k k brutálním podvodům. Z nich nejnebezpečnější se momentálně jeví ten, kdy zahraniční predátor svoje partikulární zahraniční cíle maskuje jako politický názor velkého množství domácích občanů. Tento politický názor reálně neexistuje, proto se jej snaží uměle vyrobit pomocí sítě serverů, šířící manipulativní polopravdy a lži, plus armádou fiktivních identit, které v diskuzích mají vytvářet dojem, že skuteční občané s takovými názory a v takovém množství skutečně existují. To reálné občany skutečně do jisté míry ovlivňuje a ve volbách pak hlasují tak, jak se predátorovi hodí.

Ne, že by tu techniku nezkoušeli i predátoři domácí (vzpomeňme na soukromou trollí farmu Víta Bárty a jeho Věcí veřejných), ale opravdu ve velkém to rozjeli piráti typu petrohradského “Institutu pro výzkum internetu” napojení na mocné zdroje ruských bezpečnostních složek v případě Brexitu, amerických voleb, apod.

Piráti je příhodný název, protože stejně jako ti námořní využili nechráněného anarchického prostoru k tomu, aby si dělali, co chtějí – podvody (jejich servery fingují, že poskytují seriozní zprávy, jejich trollové fingují, že říkají své politické názory), loupeže (data z cizích úřadů), vydírání (wikileaks), návody k nenávisti a násilí (téma migrace), šíření neopodstatněného strachu.

Je třeba zkrátka začít před nimi svůj kyberprostor chránit. Rusko a Čína to již léta dělají, západní rozvědky v jejich kyberprostoru podobné psí kusy, jako oni dělají u nás, zdaleka nemohou, ani kdyby chtěly. Rusko a Čína užívají fikaný pokrytecký dvojí metr – svůj prostor si pečlivě chrání, na druhé straně jsou mistry ve zneužívání nízké ochrany kyberprostoru těch druhých. A právě z proruských kanálů se nejhlasitěji ozývá křik o “nové totalitě”, “ohrožení svobody slova” a “svobodného vyjadřování názoru” na každý západní pokus nějak svůj informační prostor chránit. Do této kategorie spadá mj. i nejnovější legislativní návrh Klause mladšího – není ničím jiným, než zákonem nechat cizím vlivovým akcím náš kyberprostor otevřený a nechráněný.

Rusko a Čína jsou autoritativní, či téměř totalitní režimy, tomu odpovídají i nástroje, které k ochraně užívají. To si Západ z mnoha důvodů dovolit nemůže. Musí použít jiné nástroje, slučitelné s jeho liberálním režimem. Ale i ty nemusí být bezzubé, mohou vést ke stejnému výsledku – chráněnému informačnímu kyberprostoru.
Protože jen na něm – pokud se nám podaří potlačit cizí podvodné manipulace – se může rozvinout svobodná a upřímná společenská diskuze.

Redakční poznámka: Vít Kučík svoje komentáře publikuje na svém facebookovém profilu, jejich přebírání nám laskavě povolil.

Další články od Víta Kučíka:

- PAGE 1 OF 8 -

Next Page ⇀

loading
×