Zajišťovací příkaz podle zákona a berňáku

Milujete svoji vlast a chcete makat, abyste byli užiteční. Tak založíte firmu. Dlouhá léta dřete, sloužíte zákazníkům, pokorně odvádíte státu daně, dokonce najmete zaměstnance, kterým platíte slušné mzdy – zatímco sami skoro vůbec neodpočíváte. A potom jednoho dne zjistíte, že vám Finanční správa zablokovala bankovní účty! Bez varování, bez adresného vysvětlení, aniž by vás předtím trpělivě vyslechla! Úředníci vydali takzvaný zajišťovací příkaz, protože mají “odůvodněnou obavu”, že vaše firma možná – třeba – snad podvádí na daních!

Omylů podle Ministerstva financí ubývá

Ano, český stát občas přidusí poctivou a užitečnou firmu, protože nějací nevolení úředníci uplatní presumpci viny. “Každý daňový subjekt, který se vlivem zajišťovacího příkazu dostal do problémů, aniž by se podílel na podvodném jednání, je pro mne velmi obtížně přijatelným mementem,” přiznal bývalý ministr financí Andrej Babiš (hnutí ANO).

Údajně zpřísnil pravidla, podle kterých mohou kontroloři podezřelou firmu skřípnout. V roce 2015 vydali zajišťovací příkaz 1605krát, celkem na 3,6 miliardy Kč. V roce 2016 udělali totéž 1561krát, tentokráte šlo o 3,3 miliardy Kč. Údajně také “výrazně” ubylo zabavených prostředků, které stát musel následně firmám vrátit, protože podezření nebylo potvrzeno.

Zajišťovací příkaz vyplývá ze dvou právních předpisů

Babiš také upozornil, že kladivo na potenciální podvodníky uplatňovala už minulá vláda. “Je-li odůvodněná obava, že daň, u které dosud neuplynul den splatnosti, nebo daň, která nebyla dosud stanovena, bude v době její vymahatelnosti nedobytná, nebo že v této době bude vybrání daně spojeno se značnými obtížemi, může správce daně vydat zajišťovací příkaz,” říká zákon č. 280/2009 Sb., známý jako daňový řád. Kontroverzní institut tam dostal prostor v paragrafech 167 až 169.

Úředníci mají díky Sbírce zákonů pravomoc, aby zabavovali velké majetky a ověřovali svoje teoretické obavy prakticky okamžitě, jakmile červíček pochybností najde “důvod”, aby políbil byrokratické razítko. “U daně, která nebyla dosud stanovena, stanoví výši zajišťované částky správce daně podle vlastních pomůcek,” povoluje zákon. Přitom: “Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je zajišťovací příkaz vykonatelný okamžikem oznámení daňovému subjektu.”

Ještě přísnější ustanovení najdeme v § 103 zákona č. 235/2004 Sb. (o DPH): “Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je zajišťovací příkaz účinný a vykonatelný okamžikem jeho vydání. Správce daně současně s vydáním zajišťovacího příkazu učiní pokus vyrozumět vhodným způsobem daňový subjekt o vydání zajišťovacího příkazu a sepíše o tom úřední záznam.”

Státní kasa versus zbytečně zničené firmy a lidské osudy

Finanční správa obstavila majetek například firmám VHS – ROPA plus, spol. s r.o. a Českomoravská olejářská komanditní společnost, které následně našly zastání před soudem. Jenomže škody nelze napravit pouhou omluvou, někdy úplně nestačí ani vrácení zabavených peněz, protože paralyzovaný podnik mezitím nemohl obsluhovat zákazníky, splácet závazky, a v krajním případě proto zbankrotuje. Obávaný úřední postup dostává přezdívky jako “daňový džihád”, “kombajn” apod.

“Finanční úřady dříve vydaly kolem 100 zajišťovacích příkazů za rok. Nyní existují tisíce případů. Před soudem však stále častěji vyhrávají poškozené firmy. Hon finanční správy na daňové podvodníky totiž likviduje zejména poctivé podniky,” nabízí svoje služby advokátní kancelář Luštík a Luštíková.