decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

1968: srovnání kupní síly Čechů a Němců

Československo se tehdy společensky zotavovalo, ale ekonomicky stagnovalo. Naši vědci, umělci a sportovci byli ve svých oborech světovými špičkami, avšak materiální úroveň obyvatelstva klesala. A politici konečně začali říkat pravdu. Svobodu projevu smysluplně využil taky národohospodář Ota Šik, který byl vicepremiérem ve vládě, kde měl na starosti ekonomické reformy. Přitom dostával řadu dotazů od občanů, a tak v létě roku 1968 několikrát promluvil k televizním divákům, aby vysvětlil současnou situaci a potřebné změny. 21. srpna na území mírumilovného Československa vjely sovětské, polské, maďarské a bulharské tanky, a období rozkvětu skončilo více než dvacetiletou okupací. Využijme znovunabyté svobody a připomeňme tehdejší slova Oty Šika.

Spotřebitelé dostali jenom menšinu vyrobeného zboží

Komunisté v Československu zavedli takzvané centrálně plánované hospodářství, což v praxi znamenalo, že všechny firmy přímo nebo nepřímo podléhaly komunistické straně. Ale místo efektivního řádu vznikal absurdní binec. Řada firem fungovala jenom proto, aby splnila předepsaný plán. Takže zatímco před nástupem komunismu dostal většinu vyprodukovaného zboží (2/3) konečný spotřebitel, v polovině 60. let už byly výrobky vyráběny hlavně pro jiné výrobce. Například místo bochníků chleba vznikaly pece, místo rodinných domů fabriky apod.

Takové podmínky samozřejmě zpomalovaly a komplikovaly ekonomiku, avšak bankroty nebyly povoleny. Krachující firmy byly povinně zachraňovány svými úspěšnějšími sestrami, kterým potom nezbývaly peníze na modernizaci a další investice, takže zaostávaly za západními konkurenty.

Mzdy za komunismu rostly pomaleji, než ceny

Zatímco na Západě dělali robotickou práci stále častěji roboti, Čechoslováci ztráceli čas mechanickou činností v zemědělství a průmyslu. Podíl zaměstnanců v terciárním sektoru, neboli ve službách, byl následující: v Československu 31 %, v Západním Německu 38 %, v USA 50 %. Přitom jsme upadali na všech frontách.

Ota Šik srovnává, kolik osob připadalo na jeden automobil: V USA přibližně dvě (2,4), v Západním Německu 9, světový průměr byl 24, a v Československu připadalo 35 osob na jedno auto. Srovnejme taky počet bytů na tisíc obyvatel (v závorce podíl bytů s vodovodním kohoutkem): v Rakousku 335 (64 %), v Západním Německu 315 (97 %), v Československu 294 (49 %). Připomeňme, že Německo bylo pouhých 20 let předtím rozvrácené válečnou porážkou.

V Československu ubývalo statků, které vládnoucí politická strana mohla přerozdělit. Komunisté stále častěji rozdávali peníze tak, že tiskli nové bankovky. Tak ale zároveň zvedali ceny, a proto reálně klesaly mzdy dělníků: Průměrné platy nejdříve stoupaly o 6 % ročně (první pětiletka), potom o 4 % ročně (druhá pětiletka) a nakonec o necelá 2 % ročně, zatímco zdražování bylo rychlejší. Pokud srovnáme průměrné mzdy a zároveň cenové rozdíly, tak kupní síla obyvatelstva byla: v Rakousku o 12 % vyšší a v Západním Německu o 46 % vyšší.

V roce 1968 přijely tanky, aby umlčely pravdu

Čechoslovákům nezbývalo mnoho peněz na kulturu, zábavu nebo koníčky. Kolik peněz vydala dělnická rodina na jídlo: v Západním Německu 38 %, v Rakousku 39 %, v Československu 51 %. Našinci přitom kupovali hlavně podle ceny, aby ušetřili: především nezdravé moučné potraviny, podobně jako chudáci v rozvojových zemích.

Ota Šik dále srovnává, kolik hodin museli dělníci pracovat, aby potom za vydělané peníze mohli nakoupit různé výrobky. Západoněmecký protějšek (SRN) potřeboval třikrát méně času, než našinec (ČSR), aby svůj košík naplnil stejným bohatstvím. Člověk na druhé straně Berlínské zdi měl tedy podstatně pohodlnější život, a navíc směl taky svobodně mluvit, jednat, volit, cestovat nebo podnikat. V tuzemsku mezitím ženy masově chodily na potraty, aby nemusely porodit dítě: Každoročně bylo takto ukončeno průměrně 80 000 nenarozených životů.

Kolik hodin vydělával dělník na nákup různých výrobků
ČSR SRN
Šicí stroj 287 88
Psací stroj 129 32
Rádio 117 12
Televizor 470 133
Jahodový kompot 1,2 0,27
Konzerva “Chatka” 1,4 0,7
Plechovka párků 1,6 0,44
Plechovka Nescafé 4,2 0,5
Maso 17,5 kg 53,9 27,4
Čokoláda 1 kg 10,5 1,5
Boty 17 6
Dámské punčochy 5,8 0,8
Průměr 91,6 25,2

V noci z 20. na 21. srpna 1968 přijely okupační tanky, aby v Československu umlkla pravda. Lidé už nesměli veřejně nahlas upozorňovat, že diktatura nebo otroctví vede pouze k chudobě. Naopak museli poslouchat, že jejich problémy zapříčinil zahraniční podnikatel, nebo domácí básník. Podobně jako dnes někteří demagogové chtějí získat veškerou moc, aby občanům namlouvali, že za naše potíže mohou vzdělanci, feministky, váleční uprchlíci, homosexuálové nebo třeba muslimové.

Všechny televizní projevy Oty Šika z roku 1968 najdete na webu České televize.

Čerstvost je u zákazníků na prvním místě

Nákupní chování českých zákazníků se významně mění. Při svých nákupech čím dál více upřednostňují kvalitu a připlatit si neváhají zejména za čerstvé zboží. Vedle kvality je tak při výběru zboží čím dál důležitější čerstvost. A to na úkor ceny, která již není nejdůležitějším měřítkem při nákupu potravin.

„Zlepšující se ekonomická situace a rostoucí důvěra spotřebitelů ovlivňuje i jejich nákupní rozhodnutí. Stále větší význam má kvalita potravin, jejich čerstvost a příjemný a pohodlný nákup. Koncem roku 2017 si už 20 % zákazníků vybíralo prodejnu podle kvality výrobku – dvakrát víc než o pět let dříve,“ shrnuje změny ve spotřebitelském chování Zdenek Skála, GfK Retail Director CZ.

Podle Čeho Češi vybírají obchod

Zatímco v případě kvality sledují zákazníci především složení výrobku a zemi původu, čerstvost řeší zejména u potravin s nejkratší dobou trvanlivosti. Při nákupu je pro zákazníky nejdůležitější čerstvost u pečiva, ovoce a zeleniny, a také u čerstvého masa. Dokládá to  exkluzivní průzkum společnosti GfK pro společnost Lidl zaměřený právě na rozhodování zákazníků podle čerstvosti. Nakupující hodnotí čerstvost v prodejně u ovoce zejména podle jablek, banánů a hroznového vína, u uzenin podle šunky, salámů a párků a u čerstvého masa podle drůbežího a vepřového. U pečiva dojem z čerstvosti ovlivňují zejména rohlíky a chleby (včetně celozrnných).

Srovnání čerstvosti potravin v jednotlivých supermarketech

Reprezentativní průzkum „Vnímání kvality a čerstvosti“ realizovaný společností GfK Czech exkluzivně pro společnost Lidl proběhl prostřednictvím online dotazování na vzorku 1 100 respondentů starších 18 let v únoru 2018. Kromě kritérií, podle kterých zákazníci čerstvost posuzují, průzkum také zjišťoval, jak spotřebitelé hodnotí jednotlivé řetězce. Jako jednička v čerstvosti je na českém trhu zákazníky hodnocena společnost Lidl. Ta zvítězila v celkovém souhrnu všech kategorií.

Lídl má podle průzkumu nejčerstvější potraviny

„Základem čerstvosti je pečlivý výběr dodavatele. U privátních značek si pak stanovujeme, jak bude daný produkt vypadat a chutnat. Ne každý výrobce je ochotný přistoupit na naše nároky, ale jsem rád, že za patnáct let jsme si našli stabilní dodavatele. Díky tomu přinášíme českým zákazníkům čerstvé a kvalitní potraviny,“ říká Michal Farník, jednatel společnosti Lidl odpovědný za sortiment. Druhým zásadním aspektem je rychlost a také dodržování teplotního řetězce transportu potravin od výrobce až k zákazníkovi. Veškerý sortiment prochází ještě před distribucí do prodejny jedním ze čtyř centrálních skladů. Zde ho čeká důkladná kontrola, díky které jsou odhaleny případné kvalitativní i kvantitativní nedostatky. Poté již zboží směřuje k zákazníkovi.

„Prodejny zavážíme čerstvým zbožím denně a i v prodejnách samotných je zboží průběžně kontrolováno a doplňováno, zákazníci tak najdou vystavené potraviny vždy opravdu čerstvé. Například ovoce a zeleninu mají zákazníci v prodejně k dispozici hned druhý den po jejich sklizni,“ dodává Michal Farník.

Čerstvost a oblíbenost produktů Lidlu u zákazníků se odráží také v množství prodaného zboží. Z každého výrobku ze stálé nabídky se v prodejnách Lidl ročně prodá přes 900 000 kusů. V naprosté většině případů jde o výrobky privátních značek.

O společnosti Lidl

Společnost Lidl vstoupila na český trh v červnu 2003, kdy otevřela prvních 14 prodejen. V současnosti provozuje síť 237 prodejen, které jsou zásobovány 4 logistickými centry. Filozofie prodeje společnosti Lidl je založena na privátních značkách, které tvoří více než 80 % veškerého sortimentu. Kromě nejvyšší kvality za nejlepší cenu oceňují zákazníci prodejen Lidl také pravidelné, tematické týdny s nabídkou potravin a spotřebního zboží, které není součástí stálého sortimentu. Spotřební zboží Lidl nabízí také ve svém internetovém obchodě lidl-shop.cz. Společnost Lidl se snaží být ve všech oblastech podnikání maximálně odpovědná vůči svému okolí. V rámci společenské odpovědnosti se Lidl dlouhodobě zaměřuje na podporu dětí, pro něž realizuje různé projekty, například sbírku Srdce dětem či výstavbu Rákosníčkových hřišť.

Restaurace často okrádají své zaměstnance a seniory

Mnoho podnikatelů, kteří působí v tuzemské gastronomii, porušuje české zákony. Za svoje kuchaře a číšníky totiž neplatí dostatečné zdravotní a sociální pojištění. Tento závěr vyplývá nejenom z ankety mezi zaměstnanci restaurací, ale taky ze zkušeností odborářů - a smutnou zprávu nevyvrací ani zástupce zaměstnavatelů. I tady můžeme hledat důvod, proč scházejí peníze na současné důchody. Zaměstnanci, kteří přijímají výplatu takříkajíc "načerno" ("na ruku", "v obálce"), navíc hazardují se svojí vlastní budoucností.

“Platí vám zaměstnavatelé povinné pojištění tak, jak podle právních předpisů mají?,” zněla otázka v anketě, která proběhla mezi zaměstnanci restaurací a hotelů. Platformou pro výměnu názorů byla uzavřená, ale velká profesní skupina na sociální síti, jejíž jméno a internetovou adresu neprozradím, aby 148 hlasujících respondentů zůstalo v anonymitě. Ale zveřejněme výsledky, lidé z gastronomie beztak zřejmě nebudou překvapeni:

  • Jenom 20 % restaurací dává všem svým zaměstnancům celou výplatu oficiálně, takže svůj plný podíl dostanou taky zdravotní pojišťovny, Finanční úřad i Česká správa sociálního zabezpečení. 80 % restauratérů vyplácí svému personálu část mzdy pokoutně, bez patřičných daňových a pojistných odvodů.
  • Skoro všechny hotely dávají svým zaměstnancům celou mzdu oficiálně, bez podvodného “škudlení”.

Výsledkům ankety víceméně přisvědčuje statistika, kterou sestavil Státní úřad inspekce práce: Za protiprávní odměňování zaměstnanců bylo vloni sankcionováno 60 restaurací (obor “Stravování a pohostinství”) a 5 hotelů (obor “Ubytování”). Úřad nicméně přiznává, že “černé mzdy” často nelze zaměstnavateli dokázat – například proto, že postoje personálu bývají rozdílné. Někteří zaměstnanci věří, že pojištění nepotřebují a svoje naštvané kolegy nepodpoří. “Mnozí chtějí žít jenom tady a teď, vnímají pouze aktuální výhody,” napsal mi Richard Kolibač, mluvčí Úřadu.

Chudnou zaměstnanci, důchodci, ženy na mateřské, pacienti atd.

Pro úplnost připomeňme, jak v České republice funguje veřejný důchodový a zdravotnický systém: Oba jsou financovány hlavně zaměstnavateli, kteří mají za zaměstnancovu práci platit dohromady 134 % hrubé mzdy. Třetina této celkové částky jde právě zdravotním pojišťovnám a České správě sociálního zabezpečení, které potom financují “bezplatnou” zdravotní péči, nemocenskou, peněžitou pomoc v mateřství, otcovskou poporodní péči, podporu v nezaměstnanosti, a v neposlední řadě taky důchody.

Když zaměstnavatel vyplácí mzdu tajně, nemusí platit patřičné pojistné odvody – takže ušetří, ačkoli samozřejmě riskuje. Jenomže do veřejného zdravotnictví, penzijního systému, nebo na podporu mladých rodin potom přijde méně peněz. A zaměstnanec, který přijal část mzdy “načerno”, následně dostane nižší pojistné plnění: například chudší starobní důchod.

Odbory o problému vědí, “černé mzdy” jsou v gastru “zvykovým právem”

“Výsledky ankety zcela odpovídají dnešní realitě. V hotelech bývá většinou všechno v pořádku, protože jde zpravidla o větší zaměstnavatele, kteří jsou snáze kontrolovatelní. V restauracích panuje naprosto odlišná situace,” shrnuje Dagmar Gavlasová, předsedkyně Českomoravského odborového svazu pohostinství, hotelů a cestovního ruchu.

“Zaměstnanci restaurací kvůli tomuto problému ani nežádají o právní pomoc, protože černé mzdy se staly zvykovým právem – dosti běžnou praxí. Stěžovatel by potom v tomto oboru obtížně hledal práci,” pokračuje Gavlasová. Ani elektronická evidence tržeb prý není dostatečným řešením, protože mnozí restauratéři dokážou tuto novinku obcházet.

Restaurace argumentují, že pojistné odvody jsou údajně příliš vysoké

V pozitivní důsledky elektronické evidence tržeb věří Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR. “Efektivnější výběr daní vede mimo jiného taky ke snížení černé zaměstnanosti, což potvrzuje rostoucí průměrná mzda v pohostinství. Obecně vzato, šedá ekonomika v České republice podle odhadů není poměrně vyšší, než v sousedním Německu,” shrnuje Stárek. “Některé restaurace zaměstnávají načerno sezónní pracovníky, tato problematika je však mnohem výraznější v jiných podnikatelských sektorech,” dodává prezident Asociace.

Navrhuje: Zpřísnit kontroly a sankce, ale taky snížit povinné odvody, dále kvůli “kritickému nedostatku” zaměstnanců více otevřít pracovní trh cizincům (ze zemí mimo Evropskou unii) a řešit poměrně časté předlužení tuzemských obyvatel, kteří v některých případech hledají jenom příležitostné výdělky, právě protože jsou v exekuci.

Píšeme o právech zaměstnanců, od zaručených mezd po nemoci z povolání

Otevírací doba o svátcích – pohled z jiného úhlu

Většina veřejnosti řeší skutečnost, že velké obchody musejí zůstat o vybraných svátcích uzavřené, z pohledu omezené možnosti dělat velké nákupy v den pracovního klidu, případně z pohledu zásahu do podnikání velkých provozoven maloobchodníků. Přestože byla současná právní úprava otevírací doby zamýšlena vůči velkým maloobchodním prodejnám, dopadá negativně také na restaurace a malé obchody. Jejich provozovatelé začínají volat po změně zákona tak, aby měli možnost o svátcích ve velkoobchodních prodejnách doplnit své zásoby a nakoupit čerstvé suroviny.

Když zákonodárci v roce 2016 přijali zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, nebylo ještě jasné, jaké efekty tato norma přinese. Nyní se ukazuje, že vedle dopadu na samotné obchody nad 200 metrů čtverečních prodejní plochy zákon zasáhl také do fungování restaurací.

Tomáš Kmoch, majitel restaurace Obzor v Rudné u Prahy, považuje pravidla pro regulaci otevírací doby obchodů o svátcích za matoucí. Ptá se, proč na prvního máje byly obchody otevřené a 8. května zavřené. K celé věci ale přidává ještě jeden postřeh: „Nevím, zda se jedná o záměr zákonodárců nebo kouzlo nechtěného, ale zákon kromě velkých obchodů s potravinami reguluje i otevírací dobu velkoobchodních prodejen.“

Návštěvnost restaurací ve svátek je přitom značně nepředvídatelná, stejně jako konkrétní poptávka. Majitelé restaurací byli zvyklí o svátcích, kdy mají často největší obrat, využívat možnost nakoupit docházející suroviny ve velkoobchodě. V případě, že některá surovina dojde právě ve vybraný svátek, kdy jsou velkoobchody zavřené, nemají restauratéři možnost na momentální výkyv v poptávce reagovat. Stejně tak provozovatelé restaurací, kteří svým zákazníkům chtějí nabízet každý den pokrmy z těch nejčerstvějších surovin, mají o svátcích smůlu, pro čerstvou rybu či zeleninu si do velkoobchodu nezajedou. To může být problém například při výpadku naplánovaného zásobování. „Tahle pomýlená regulace omezuje moje podnikání,“ dodává Tomáš Kmoch. Než aby nechal hosty bez čerstvé zeleniny nebo čerstvé ryby, raději nakonec osmého května neotevřel.

bistru Chez Nous v Kladně situaci se zavřenými velkoobchodními prodejnami ve svátek vnímají podobně. Majitelka Pavla Nedvědová k tomu říká: „Regulace přece nebyla zamýšlená proti restauracím. Přesto na ně dopadá.“ V kladenském bistru si zakládají na čerstvosti surovin a jejich doplnění ve velkoobchodní prodejně v den státního svátku bylo pro Pavlu Nedvědovou vždy samozřejmostí. „Cítím, že díky tomu nemůžeme zákazníkům garantovat stoprocentní rozsah služeb, a to mě mrzí,“ uzavírá majitelka.

- PAGE 1 OF 8 -

Next Page ⇀

loading
×