decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Petit Pli: Oblečení, které roste spolu s dítětem

Víte, jak rostou děti? Hezky rychle! A kolik stojí jejich stále nové a větší oblečení? Docela hodně peněz! Vědec a umělec v jedné osobě, jistý Ryan z Londýna, koukal na origami (takové ty papírové skládačky) – a dostal nápad: Vyrobil oblečení, které roste spolu s dítětem! Svůj výrobek pojmenoval “Petit Pli” (což ve francouzštině znamená “Malý záhyb”) a výsledek představuje v následujícím videu.

Petit Pli aneb Malé záhyby, které reagují na vývoj potomka

Uvidíme, jestli tenhle vynález dorazí na tuzemský trh. My jsme zatím srovnali, jak se liší “spotřební koš” (běžné nákupy) průměrné rodiny – a typické seniorské domácnosti.

Spotřební koš a (seniorská) míra inflace v ČR

Naše potřeby zůstávají dlouhodobě stejné, ale tržní nájmy, hodnota energií nebo potravin často kolísá. Když ekonomika šlape, máme trošku více peněz, takže utrácíme, obchodníci zdražují a zažíváme inflaci. Zlevňování neboli deflace naopak znamená, že firmy marně čekají na zákazníky, a nastává krize. Naši státní úředníci průběžně sledují průměrný spotřební koš a porovnávají ceny, abychom znali aktuální kondici tuzemského hospodářství, i jednotlivých odvětví (například strojírenství, stavebnictví, zemědělství apod.). Míra inflace v ČR navíc hraje roli při valorizaci důchodů, takže nejstarší generace bohatne, nebo chudne podobně jako mladá rodina.

Spotřební koš mladé a seniorské domácnosti

Všichni potřebujeme teplý domov a potraviny, ale novorozenecká výbavička vypadá přece jenom jinak, než lednička osamělé důchodkyně. Český statistický úřad proto rozlišuje průměrného občana České republiky – a normálního seniora. Podle obou kategorií sestavil běžné “spotřební koše”, neboli typické seznamy finančních výdajů:

  • Každá kapitola (například “BYDLENÍ, VODA, ENERGIE”) a dílčí položka (“elektřina, teplo” atd.) má jinou váhu.
  • Všechny položky spotřebního koše (“průměrného” a “seniorského”) tvoří  dohromady 1 000 promile, neboli 100 procent.
  • Například za bydlení platí senioři 93 % toho, co průměrná domácnost, protože obvykle nestavějí nové rodinné domy.
  • Ale třeba za zdravotní potřeby (především léky a léčiva) vynaloží typický senior 178 % toho, co průměrná domácnost.
    Nákupní položkaPrůměrSeniořiSenioři oproti mladým
    BYDLENÍ, VODA, ENERGIE25123493%
    – elektřina, teplo apod.100155155%
    – vlastní bydlení (stavební materiál apod.)8700%
    – nájemné bytu3543123%
    – vodné, stočné, odpady apod.2026130%
    – běžná údržba911122%
    POTRAVINY A NEALKO181235130%
    – maso4361142%
    – mléko, sýry, vejce3238119%
    – pečivo, obiloviny2936124%
    – nealkoholické nápoje1820111%
    – zelenina1419136%
    – ovoce1317131%
    – cukr, med, cukrovinky1217142%
    – oleje a tuky813163%
    – ryby46150%
    – koření, kečup apod.69150%
    DOPRAVA1016968%
    – provoz dopravních prostředků493673%
    – nákup aut, motorek, kol372259%
    – dopravní služby (MHD apod.)151173%
    ALKOHOL A TABÁK93101109%
    – tabák5158114%
    – alkohol4343100%
    REKREACE A KULTURA908594%
    VYBAVENÍ DOMÁCNOSTI5862107%
    – nábytek, koberce apod.221777%
    – přístroje a jejich opravy1014140%
    – údržba domácnosti (prací prostředky apod.)1012120%
    – bytový textil78114%
    – kutilské nářadí56120%
    – kuchyňské potřeby44100%
    STRAVOVÁNÍ A UBYTOVÁNÍ583357%
    – stravovací služby503060%
    – ubytovací služby8225%
    ODĚV A OBUV392564%
    POŠTY A TELEKOMUNIKACE313097%
    ZDRAVÍ2341178%
    VZDĚLÁVÁNÍ600%
    OSTATNÍ (drogerie, sociální péče apod.)6986125%

Průměrná roční míra inflace v České republice

Český statistický úřad porovnává tržní hodnoty po měsících, kvartálech i celých kalendářních letech. Průměrná roční míra inflace v ČR = ceny v lednu až prosinci daného roku, oproti cenám v lednu až prosinci předchozího roku, vyjádřené procentuálním rozdílem. Pokud zažijeme například zdražení (nebo zlevnění) o setinu, vyjde tedy 1 % (anebo minus 1 %). Porovnejme míru meziroční inflace v jednotlivých kalendářních letech (seniorská inflace je poprvé sledovaná teprve letos), přidejme procentuální valorizaci průměrného důchodu a růst průměrné mzdy, jak byl zaznamenávaný v nařízeních vlády:

Roky Inflace Růst průměrné mzdy Růst průměrného důchodu
2009 1,0 % + 3 % (24 091 Kč) + 10 % (9 983 Kč)
2010 1,5 % + 2 % (24 526 Kč) + 1 % (10 043 Kč)
2011 1,9 % + 2 % (25 093 Kč) + 5 % (10 511 Kč)
2012 3,3 % + 3 % (25 903 Kč) + 2 % (10 740 Kč)
2013 1,4 % + 0 % (25 903 Kč) + 2 % (10 929 Kč)
2014 0,4 % + 2 % (26 357 Kč) + 1 % (11 029 Kč)
2015 0,3 % + 3 % (27 156 Kč) + 2 % (11 292 Kč)
2016 0,7 % + 1 % (11 400 Kč)
2017 + 3 % (11 784 Kč)

Průměrný starobní důchod (bez eventuálního vdovského, vdoveckého apod.) je vždycky uvedený za březen daného roku.

H&M exkluzivně odpovídá: Vykořisťuje dělníky?

Oblečení a obuv zaujímají malou část tuzemského spotřebního koše. Šaty a boty představují kolem 2,6 % průměrných rodinných výdajů, srovnatelně jako pošty a telekomunikace. To znamená necelých 5 tisíc korun ročně, na osobu. Kdo šije tak levnou konfekci, že nové kalhoty stojí přibližně jednodenní průměrnou mzdu? Odpověď nabízí znepokojivý dokument, jejž najdete ve článku. Poněkud odlišný pohled předkládá v exkluzivním rozhovoru obchodní společnost H&M.

Kambodžské šičky pracují dennodenně. Mají 12hodinové směny, pouze v neděli mohou jít domů po 8 hodinách. Na pracovišti chybí základní zařízení, jako třeba čistá toaleta. Dělnice dostává díky přesčasům 130 dolarů měsíčně. Za miniaturní garsonku, včetně energií utratí 50 dolarů. Takhle zobrazuje odvrácenou stranu oděvního průmyslu největší norský deník Aftenposten. Život kambodžské šičky okouší trojice skandinávských adolescentů a milovníků módy. Ve videoseriálu nakonec deprimovaně pláčou. “Anniken a Frida požádaly vedení H&M o zlepšení pracovních podmínek v textilních továrnách,” tvrdí Český rozhlas.

Celá pětidílná série trvá celkem 50 minut. Na této stránce je vložený 1. díl, následující najdete ZDE. Jméno značky H&M zazní jenom sporadicky. Třeba když norská milovnice módy představuje svůj šatník. Anniken Englund Jorgensen, která v dokumentu brečí nad údělem asijských dělnic, na módní průmysl nakonec nezanevřela – jak ukazuje její populární blog.

H&M: V Kambodži chceme zůstat a nadále zlepšovat tamní pracovní podmínky

Hennes & Mauritz AB, zkráceně H&M patří mezi největší oděvní podniky. Díky svým tržbám bývá jmenovaný jako druhý největší, díky svojí tržní hodnotě dokonce jako evropská jednička. Sídlí ve Švédsku, ale má skoro globální pokrytí. H&M prodává také ve všech krajských městech České republiky, vyjma Jihlavy. Kalhoty, trička, košile nebo boty nesou cenovky nejčastěji v řádu stokorun. “Někdo vyrobil za 60 centů, jiný koupí za 50 dolarů,” kritizují aktivisté nerovnost mezi příjmy dělníků a obchodníka. Vyrábí H&M skutečně v manufakturách, jež ukazuje norský dokument? Jak H&M vnímá dělníky svých dodavatelů? Adresujme otázky přímo švédskému gigantovi, odpoví jeho tisková mluvčí Kateřina Papežová!

Co říkáte na reality-show norského deníku Aftenposten?

Co se týká zmíněného pořadu, samozřejmě jsme ho zaznamenali. S lítostí musíme však říci, že obraz H&M, v něm zachycený je nepřesný a žádná z navštívených továren nevyrábí oděvy pro H&M. Již mnoho let vyvíjíme velké úsilí, na zlepšení pracovních podmínek a posílení práv zaměstnanců našich dodavatelů. H&M má jeden z nejvyšších standardů udržitelnosti ve světovém textilním průmyslu. O čemž svědčí mezinárodní ocenění, která kontinuálně získáváme.

Některá média uvádějí, že aktéři zmíněné reality show žádali H&M o zlepšení pracovních podmínek. Jaký je výsledek komunikace?

Producenti ani aktéři pořadu nás nekontaktovali, což bohužel vede k velmi nevyvážené dojmu. Anniken Englund Jorgensen a její kamarádka Frida Ottesen byly pozvány do kanceláře H&M v norském Oslu v září 2014. Tam se setkali s Lucasem Seifertem, Country Managerem pro H&M v Norsku, a Jonahem Wigerhallem, z oddělení Udržitelnosti v kambodžské kanceláři H&M. Setkání bylo natočeno a ZDE se něj můžete podívat.

Působí H&M v Kambodži?

H & M působí v Kambodži více než deset let a produkční kancelář H&M v Phnom Penhu zaměstnává více než 30 lidí na plný úvazek. Naše angažovanost v Kambodži je silná a H&M je nadále odhodláno v Kambodži zůstat a stále pokračovat v práci na zlepšování pracovních podmínek zaměstnanců našich dodavatelů.

Od roku 2005, H&M je členem ILO´s Better Factories Cambodia, programu, který si klade za cíl zlepšit pracovní podmínky v textilním průmyslu v Kambodži. Na podzim 2013, se Karl-Johan Persson, generální ředitel společnosti H&M setkal s premiérem Kambodži a vyzval k provedení ročního přezkumu minimální mzdy s přihlédnutím k inflaci a dalším faktorům.

Také jsme spustili pracovněprávního projekt v ve spolupráci se švédskými odbory, IF Metall, SIDA (Švédská vláda) a Mezinárodní organizací práce (ILO). Cílem projektu je zvýšení počtu kolektivních smluv sjednaných v dobré víře prostřednictvím kolektivního vyjednávání.

V 2013 jsme provedli 130 auditů v továrnách vyrábějících pro H&M v Kambodži. Navíc, všechny dodavatelské továrny jsou předmětem dalšího pravidelného sledování přes auditory ILO, kteří zastupují projekt Better Factories.

Webové stránky projektu Better Factrories zmiňují H&M několikrát. ZDE píšou, že předloni v lednu dělníci vyrábějící oděvy H&M požadovali, aby byla jejich minimální mzda zvednuta z 61 na 93 dolarů za měsíc. Kolik berou zaměstnanci v kambodžských továrnách vašich dodavatelů nyní?

Nynější minimální mzda v Kambodži je 128 USD. Dohoda s pracovníky byla uzavřena 18. ledna 2013.

H&M dále získala pozornost ZDE. Zpráva popisuje omdlévání stovek dělníků, kteří pracovali pro vaše subdodavatelské firmy. Jak podobné události H&M řeší?

Ano, v roce 2012 bylo hlášeno několik případů nevolnosti pracovníků v sedmi kambodžských závodech. Čtyři továrny vyráběly oděvy pro H&M a 218 pracovníků bylo touto nevolností zasaženo. Objednali jsme nezávislé posouzení pro nalezení příčin těchto závažných incidentů, ale výsledky nebyly přesvědčivé. Jedním z důvodů bylo, že se tyto případy staly pouze v Kambodže a v továrnách, kde se vyrábějí různé druhy výrobků, takže bylo těžké najít společný jmenovatel.

Na vyřešení tohoto problému jsme pracovali s Better Factories Cambodia (ILO-BFC), našimi dodavateli a asociacemi průmyslu tak, abychom mohli přijmout opatření, která by zabránila podobných incidentům v budoucnu. V souladu s doporučeními, dotčené závody vylepšily chlazení, větrání a chemickou manipulaci.

Také jsme zahájili šestiměsíční program, který zapojil místní zaměstnance do pozic středního managementu. To má za cíl zlepšit komunikaci mezi khmersky mluvícími pracovníky a většinou čínsky mluvícím vedením. Školíme i HR a Compliance zaměstnance (HR je zkratka pro human resources neboli lidské zdroje, Compliance znamená dodržování pravidel, pozn. red.) v lepší komunikaci a systému zpětné vazby. 179 klíčových pracovníků dostalo tento výcvik. H&M nadále řeší tento problém na úrovni celého odvětví, přičemž spolupracujeme s programem ILO-BFC a dalšími zúčastněnými stranami po celé Kambodži.

Shledáváte přístup H&M a dalších korporací morálním?

Bylo by Kambodžanům lépe, kdyby evropské obchodní společnosti nechávaly vyrábět svoje zboží jinde? Nakupovali by Češi a Moravané oděvy H&M, kdyby byly ušité v tuzemsku, podle místních sociálních a mzdových standardů? Lze někoho, a případně koho vinit za chudobu třetího světa? Mají a mohou být koncerny jako H&M společensky odpovědnější? Diskutujme ve fóru pod článkem.

loading
×