decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Jsou některé podvodné e-shopy legální?

Moderní technika zmenšuje vzdálenosti, čehož využívají jak solidní podnikatelé, tak podvodníci. Příkladem jsou zahraniční podvodné e-shopy, přes které objednávají zboží taky Češi. Pokud provozovatel internetového obchodu sídlí v Evropské unii, podléhá přísné regulaci. Ale řada amerických, afrických a asijských podnikatelů zdálky vesele okrádá tuzemské spotřebitele, jakoby virtuální šmejdi směli cokoli. A tak jsem se zeptal odpovědných institucí, co musí splňovat firma, která pochází ze země mimo EU, pokud tady chce legálně působit prostřednictvím e-shopu.

Podvodné e-shopy ze země mimo EU

Europoslankyně Olga Sehnalová

Europoslankyně Olga Sehnalová mi odpověděla následovně: “V rámci distančního prodeje není nabídka spotřebního zboží prodejci se sídlem mimo území EU zakázána žádným obecně závazným právním předpisem.” Unijní legislativou jsou kromě členských států vázány ještě Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko. Pokud přes internet nakupujeme z jiné oblasti, transakce podléhá právnímu řádu země, kde “je stránka zřízena”. – “Spotřebitel tak není chráněn legislativou na ochranu spotřebitele, kterou máme na vnitřním trhu”. Podle Sehnalové přitom bývá na místě “vysoká míra obezřetnosti”.

Česká obchodní inspekce

Podobně jako europoslankyně Sehnalová svoji odpověď zahájila Česká obchodní inspekce: “Obecně lze říci, že prodej výrobků v ČR subjekty se sídlem mimo ČR a EU je možný, není zakázán žádným právním předpisem, zároveň žádný právní předpis nestanovuje, aby měl prodávající provozovnu či pobočku v ČR.” Inspektoři ale zastávají jiný názor na celý legislativní rámec: “I zahraniční subjekty, pokud se zaměřují na české spotřebitele, jsou však povinny dodržovat české právní předpisy.” Jde například o naše zákony č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, hlavně § 1811) a č. 634/1992 Sb. (o ochraně spotřebitele).

Ministerstvo průmyslu a obchodu

A konečně, trochu odlišné stanovisko zaujímá taky Ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle tohoto vládního rezortu česky napsaný e-shop ještě nemusí znamenat, že autor webu podniká v České republice. Přesněji řečeno: “V ČR podniká subjekt, který na území ČR prodej fakticky uskutečňuje nebo zprostředkovává předání zboží zákazníkovi.” Takový aktér, pokud jde o právnickou osobu ze země mimo EU, zde nejprve musí zřídit “odštěpný závod, který se zapisuje do obchodního rejstříku”. A potřebuje taky patřičné živnostenské oprávnění.

Kdo odkud provozuje podvodné e-shopy

V praxi jde například o následující firmy: Advanto LLC (Washington, USA), Bernadatte Ltd (Panama, střední Amerika), Active Food Supplements (Anjouan, Afrika), AFS Ltd. (Komorské ostrovy, Afrika) či Genius Rainbow Limited (Hong Kong, Asie). Anebo podvodníci zneužívají jména cizích společností? Nevím. Ani citovaní experti ostatně neodpovídají shodně na otázku, jestli všechny podvodné e-shopy jsou protizákonné. A mezitím internetovým šmejdům vychází ďábelský “obchodní model”:

  1. Marketingový specialista v nějaké banánové republice zveřejní e-shop, kde sugestivně česky tvrdí, že jisté bonbóny zaručeně okamžitě vyléčí rakovinu, svůj web propaguje přes reklamy společnosti Google v České republice a sbírá kontakty českých zájemců. Přitom možná neporušuje liberální zákony svojí domoviny.
  2. Jeho český partner (nejlépe schovaný za distribuční kurýrní firmu) potom převezme získané kontakty a každému zájemci prodá krabičku obyčejných bonbónů za tisícovku. A podle našich zákonů možná postupuje legálně, protože klamavou reklamu zajišťoval někdo jiný, podle pravidel banánové republiky.

Internetové kriminalitě zkrátka zatím čelíme jenom obtížně – ať už kvůli zastaralé institucionální regulaci, anebo kvůli nedostatečné informační gramotnosti mnoha spotřebitelů, kteří vyhazují nemalé peníze za (evidentní) nesmysly. Podvodné e-shopy recenzuji například pod následujícími odkazy:

Důchodový účet údajně vykradli politici. Fakt?

Slušní a pracovití občané musejí část svého výdělku odevzdávat státu, přičemž průměrný živitel rodiny nejvíce utratí za povinné pojištění. Očekáváme, že nastřádané peníze dostaneme zpátky formou solidního starobního důchodu, až dosáhneme vysokého věku. Jenomže potom býváme trpce překvapeni. Jakmile odejdeme do penze a zůstaneme odkázaní na českou státní správu, naše životní úroveň prudce klesne. A tak hledáme odpověď na otázku, kam zmizely naše celoživotní pojistné odvody a jestli důchodový účet (fond) nebyl vykradený nějakým politikem!

Penze průběžně “protékají” státním rozpočtem

V České republice teoreticky panuje mezigenerační solidarita: Mladí pracující občané a jejich zaměstnavatelé každý měsíc platí sociální pojištění, načež státní správa skoro všechno přerozdělí na důchody, a přepošle současným seniorům. Jenomže naši stárnoucí rodiče a prarodiče dostávají tak málo, že musejí přepočítávat každou korunku, aby nekoupili příliš “drahé” jídlo.

Rozpaky pociťuje i takový odborník, jako profesor Milan Zelený, který vyučoval ekonomii na několika zahraničních univerzitách (například v USA, Číně a Brazílii). Český důchodový systém považuji za rozmarný. Pojištěnci nedostávají výroční zprávy o stavu svého účtu, takže do poslední chvíle nevědí, kolik budou pobírat. Netuším, zdali ministr financí občas nehrábne do penzijního fondu, aby tam načerpal peníze na jiné účely,” napsal mi profesor Zelený.

Ve společné kase každoročně scházejí miliardy

Konspirační domněnky odmítá Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), které důchody spravuje prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). “Příjmy a výdaje sociální pojištění jsou součástí státního rozpočtu. Přebytky převádí Ministerstvo financí na zvláštní rezervní účet, který lze použít pouze na důchody, nebo na vykrytí případného dalšího deficitu,” napsalo mi MPSV.

ČSSZ průběžně zveřejňuje výsledky, přičemž “penzijní účet” bývá většinou ztrátový, a schodek bývá kompenzovaný daňovými výnosy (což není ideální, protože berně mají sloužit například ke stavbě nové infrastruktury, na rozvoj škol, obranu apod.). Drobnou výjimku představuje rok 2017, kdy vznikl skoro miliardový přebytek.

Důchodový účet v miliardách Kč
Rok Příjmy Výdaje Výsledek
2015 352,0 -385,5 -33,5
2016 372,9 -389,2 -16,3
2017 405,3 -404,4 +0,9
2018* 105,5 -106,2 -0,7

* Rok 2018 je zatím sečtený jenom do konce března.

V úvahu připadají 3 možná vysvětlení:

  1. Buďto naši politici nedokážou nastavit lepší systém, protože jsou darmožrouti (včetně Václava Klause staršího, Miloše Zemana atd.).
  2. Nebo naši zastupitelé kradou (což naznačují někteří diskutéři na našem webu).
  3. Anebo doplácíme na klesající porodnost a zastaralé školství. Jinými slovy, mladá generace nevydělává tolik peněz, aby dokázala důstojně uživit rostoucí populaci seniorů, kteří dosahující stále vyššího věku. Pokud stojíte o můj názor, toto vysvětlení považuji za pravděpodobné.

Oddělený důchodový účet má teprve vzniknout

Premiér Andrej Babiš ve svojí knize (O čem sním, když náhodou spím) předpovídá, že dosavadní penzijní systém začne časem kolabovat. Nyní chce oddělit důchodový účet od státního rozpočtu, aby zjistil, jestli má pravdu, anebo objeví dostatečné zdroje. Mezitím mohou mladíci zkontrolovat svoje úspory a senioři mají slíbenou další valorizaci. Kdo chce dostávat důchod na svůj bankovní účet, nechť vyplní a nechá svojí bankou potvrdit TENTO tiskopis, a výsledek odešle na adresu: Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 25, 225 08, Praha 5.

Otevírací doba o svátcích – pohled z jiného úhlu

Většina veřejnosti řeší skutečnost, že velké obchody musejí zůstat o vybraných svátcích uzavřené, z pohledu omezené možnosti dělat velké nákupy v den pracovního klidu, případně z pohledu zásahu do podnikání velkých provozoven maloobchodníků. Přestože byla současná právní úprava otevírací doby zamýšlena vůči velkým maloobchodním prodejnám, dopadá negativně také na restaurace a malé obchody. Jejich provozovatelé začínají volat po změně zákona tak, aby měli možnost o svátcích ve velkoobchodních prodejnách doplnit své zásoby a nakoupit čerstvé suroviny.

Když zákonodárci v roce 2016 přijali zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, nebylo ještě jasné, jaké efekty tato norma přinese. Nyní se ukazuje, že vedle dopadu na samotné obchody nad 200 metrů čtverečních prodejní plochy zákon zasáhl také do fungování restaurací.

Tomáš Kmoch, majitel restaurace Obzor v Rudné u Prahy, považuje pravidla pro regulaci otevírací doby obchodů o svátcích za matoucí. Ptá se, proč na prvního máje byly obchody otevřené a 8. května zavřené. K celé věci ale přidává ještě jeden postřeh: „Nevím, zda se jedná o záměr zákonodárců nebo kouzlo nechtěného, ale zákon kromě velkých obchodů s potravinami reguluje i otevírací dobu velkoobchodních prodejen.“

Návštěvnost restaurací ve svátek je přitom značně nepředvídatelná, stejně jako konkrétní poptávka. Majitelé restaurací byli zvyklí o svátcích, kdy mají často největší obrat, využívat možnost nakoupit docházející suroviny ve velkoobchodě. V případě, že některá surovina dojde právě ve vybraný svátek, kdy jsou velkoobchody zavřené, nemají restauratéři možnost na momentální výkyv v poptávce reagovat. Stejně tak provozovatelé restaurací, kteří svým zákazníkům chtějí nabízet každý den pokrmy z těch nejčerstvějších surovin, mají o svátcích smůlu, pro čerstvou rybu či zeleninu si do velkoobchodu nezajedou. To může být problém například při výpadku naplánovaného zásobování. „Tahle pomýlená regulace omezuje moje podnikání,“ dodává Tomáš Kmoch. Než aby nechal hosty bez čerstvé zeleniny nebo čerstvé ryby, raději nakonec osmého května neotevřel.

bistru Chez Nous v Kladně situaci se zavřenými velkoobchodními prodejnami ve svátek vnímají podobně. Majitelka Pavla Nedvědová k tomu říká: „Regulace přece nebyla zamýšlená proti restauracím. Přesto na ně dopadá.“ V kladenském bistru si zakládají na čerstvosti surovin a jejich doplnění ve velkoobchodní prodejně v den státního svátku bylo pro Pavlu Nedvědovou vždy samozřejmostí. „Cítím, že díky tomu nemůžeme zákazníkům garantovat stoprocentní rozsah služeb, a to mě mrzí,“ uzavírá majitelka.

Kurz eura a dalších měn podle ČNB a berňáku

Peníze jsou krví kapitalismu. Jenomže základní finanční jednotky mají různá jména a hodnoty podle toho, v jakém státě nebo unii zrovna působíme. Při mezinárodních transakcích proto sledujeme směnný kurz, podobně jako při transfuzi hlídáme množství vyměněné tekutiny. Tuzemský podnik může vydělávat například v eurech, ale český stát vybírá daně v korunách, což zohledňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Generální finanční ředitelství stanovuje “jednotné kurzy”, podle výstupů České národní banky (ČNB), jak uvidíme v aktuální tabulce.

Stát Měna Množství Kód Kurz
Austrálie dolar 1 AUD 17,81
Brazílie real 1 BRL 7,25
Bulharsko lev 1 BGN 13,44
Čína renminbi 1 CNY 3,44
Dánsko koruna 1 DKK 3,53
EMU euro 1 EUR 26,29
Filipíny peso 100 PHP 46,02
Hongkong dolar 1 HKD 2,98
Chorvatsko kuna 1 HRK 3,53
Indie rupie 100 INR 35,69
Indonesie rupie 1000 IDR 1,73
Izrael šekel 1 ILS 6,48
Japonsko jen 100 JPY 20,71
Jihoafrická rep. rand 1 ZAR 1,75
Jižní Korea won 100 KRW 2,07
Kanada dolar 1 CAD 17,87
Maďarsko forint 100 HUF 8,50
Malajsie ringgit 1 MYR 5,41
Mexiko peso 1 MXN 1,23
MMF SDR 1 XDR 32,20
Norsko koruna 1 NOK 2,81
Nový Zéland dolar 1 NZD 16,51
Polsko zlotý 1 PLN 6,20
Rumunsko nové leu 1 RON 5,75
Rusko rubl 100 RUB 39,86
Singapur dolar 1 SGD 16,86
Švédsko koruna 1 SEK 2,73
Švýcarsko frank 1 CHF 23,60
Thajsko baht 100 THB 68,59
Turecko lira 1 TRY 6,38
USA dolar 1 USD 23,18
Velká Británie libra 1 GBP 30,04

§ 38 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Uvedenou tabulku najdeme v “Pokynu D-36”, který byl vydaný začátkem letošního roku Generálním finančním ředitelstvím. Tyto hodnoty však platí “za zdaňovací období 2017 podle § 38 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do 31. 12. 2017″. V citovaném paragrafu stojí, že “jednotný kurz” použijí pouze poplatníci, kteří nevedou účetnictví. Výjimkou jsou například úrokové příjmy z nepodnikatelského účtu nebo speciálního vkladního listu – v takových případech se řídíme hodnotou, která je podle České národní banky aktuální v den završení transakce.

Přepočtený kurz eura a dalších měn podle ČNB

“Stanovený jednotný kurz měn uváděných v kurzovním lístku ČNB” ukazuje, že dlouhodobě nejsilnější je účetní jednotka, používaná v rámci Mezinárodního měnového fondu: Special Drawing Rights (Zvláštní práva čerpání), zkráceně SDR. Následuje britská libra, euro, švýcarský frank a potom dolary: americký, kanadský, australský, singapurský a novozélandský. Naopak poměrně nízkou hodnotu má ruský rubl, indická rupie, japonský jen, maďarský forint a jihokorejský won. Vůbec nejslabší je v tabulce indonéská rupie.

- PAGE 1 OF 24 -

Next Page ⇀

loading
×