decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Stávka! Práva a zákazy podle legislativy

Námezdní pracovníci svěřují zaměstnavatelům nejcennější lidskou investici: svůj čas, duševní a tělesnou energii. Šéfové naproti tomu dobrovolně přijímají závazek, že vybudují prosperující podnik, kde panují důstojné podmínky a všichni vydělávají dost peněz. Pokud manažeři zklamou, přichází v úvahu stávka. Oporu najdeme v několika právních předpisech, především v Listině základních práv a svobod a zákoně o kolektivním vyjednávání (č. 2/1991 Sb.).

Pracovníci mají nejdříve vyjednávat prostřednictvím odborů

Začněme mezinárodními dokumenty, které Česká republika dobrovolně přijala. Listina základních práv a svobod otevírá problematiku článkem 27, kde v odstavci 4 stojí: “Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů.” Stávka tedy není povolená v nejvyšších patrech justice, armádě, státní policii, hasičům, na celnicích, ve věznicích nebo zpravodajské službě.

Listina základních práv Evropské unie pokračuje ve článku 28: “Pracovníci a zaměstnavatelé či jejich příslušné organizace mají v souladu s právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi právo sjednávat a uzavírat na vhodných úrovních kolektivní smlouvy a v případě konfliktu zájmů vést kolektivní akce na obranu svých zájmů, včetně stávky.” Osmadvacet členských států se tedy shoduje, že máme především usilovat o konsensus. A teprve pokud nikam nevede vyjednávání, personál firmy může přejít k nátlakové akci.

Nesmíme svévolně ničit majetek ani zastavovat provoz

Pro naše potřeby bude nejdůležitější český zákon č. 2/1991 Sb., podle kterého vyjednávají odborové organizace se zaměstnavateli. V § 16, odstavci 1 tam stojí: “Nedojde-li k uzavření kolektivní smlouvy ani po řízení před zprostředkovatelem a smluvní strany nepožádají o řešení sporu rozhodce, může být jako krajní prostředek ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy vyhlášena stávka.” Tato krajní situace ovšem nastává, jenom pokud souhlasí podstatná většina kolektivu: Hlasuje minimálně polovina zaměstnanců, kterých se týká projednávaná smlouva a souhlasí aspoň 2/3 přítomných.

Odborová organizace musí nejpozději 3 pracovní dny předem písemně ohlásit zaměstnavateli začátek, důvod, cíle, počet zapojených kolegů a pracoviště, která budou pozastavena. Během stávky potom spolupracuje tak, aby byl zabezpečený majetek a provoz pokračoval tam, kde nelze jinak. Životy svých klientů chrání například zdravotníci, sociální pracovníci nebo lidé v telekomunikacích. “Stávkokazové” smějí normálně nastoupit na svoje místo. Ostatní sice mají omluvenou absenci a nemohou být nahrazeni nově nabranými lidmi, ale nedostanou zaplaceno. Akce končí, jakmile odborová organizace rozhodne, o čemž bezodkladně písemně informuje zaměstnavatele.

Stávka lékařů, učitelů, taxikářů, autobusáků nebo pilotů

Existují taky jiné případy, kdy bývá nátlaková akce legální. Zákon obvykle slouží jako vzor, přestože tam nejsou explicitně zmíněné všechny přijatelné motivy. A Státní úřad inspekce práce upozorňuje, že stávka není právem osamoceného jedince, nýbrž odborových organizací. Připomeňme nejvýraznější případy, kdy zaměstnanci protestovali tak, že neplnili svoje povinnosti.

  • Zaměstnanci irské letecké společnosti Ryanair v červenci 2018
  • Zaměstnanci francouzské letecké společnosti Société Air France, S.A. na jaře 2018
  • “Stávka studentů” 15. března 2018: protest proti nejvyšším ústavním činitelům
  • “Stávka pražských taxikářů” v únorů 2018: protest proti konkurenci, společnostem Uber a Taxify
  • “Stávka lékařů” 18. října 2017: protest proti současnému systému rozdělování peněz, e-Receptům a EET
  • Autobusáci v dubnu 2017 za vyšší mzdy
  • Učitelé 1. září 2003 za zachování 13. a 14. platů

Zaměstnávání cizinců 2018: zákony, Ukrajinci…

Přednostní pracovní práva mají v České republice místní občané, ale nejenom oni. Jsme součástí Evropské unie, a proto zákon o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) nepočítá mezi cizince: všechny občany EU, jejich rodinné příslušníky (typicky manžele, děti mladší 21 let a další vyživované potomky nebo předky), ani naše vlastní příbuzné (§ 85). Pod pojmem zaměstnávání cizinců tedy rozumějme jiné osoby, pro které v roce 2018 platí poměrně přísná pravidla. Pokud hledáme nové kolegy například na Ukrajině, musíme dodržovat rovněž zákon o pobytu cizinců na území České republiky (č. 326/1999 Sb.).

Ještě před náborem Ukrajinců hledejme Čechy

Zákon o zaměstnanosti přikazuje, abychom volné pracovní místo nejprve nahlásili Úřadu práce, na jeho místní krajské pobočce (§ 86). Sdělíme tam svoje identifikační údaje, charakterizujeme danou pozici (činnost, místo výkonu), mzdové a další podmínky (včetně ne/přijatelnosti eventuálního zdravotního postižení), předpokládaný časový rámec (například smlouva na dobu neurčitou), případně přidáme další informace (možnosti ubytování, dojíždění apod.) (§ 37). Úředníci nám potom možná pošlou české zájemce o práci, což ale ještě neznamená, že dojde k uzavření smlouvy nebo dohody.

Zaměstnávání cizinců 2018 třemi legálními cestami

Jsou pozice, které našincem prakticky nelze obsadit (kvůli domnělé podřadnosti, anebo naopak vysoké náročnosti takového místa), a v takových případech opravdu musíme hledat daleko za státními hranicemi. Máme 3 základní legální možnosti:

Podle zákona o zaměstnanosti existuje takzvané povolení k zaměstnání (HLAVA II), o které písemně požádáme krajskou pobočku Úřadu práce. Přitom dokládáme identifikační údaje cizince, jeho adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek, číslo cestovního dokladu (a název orgánu, který jej vydal), identifikační údaje budoucího zaměstnavatele, druh + místo výkonu + předpokládanou dobu práce, dále v originálním znění + úředně ověřeném českém překladu pracovní smlouvu (nebo dohodu, či smlouvu o smlouvě budoucí), osvědčení o odborné způsobilosti, případně jiné zákonem vyžadované dokumenty. Na Ministerstvu vnitra vyřídíme rovněž oprávnění k pobytu (telefon +420 974 832 421, e-mail pobyty@mvcr.cz).

Podle zákona o pobytu cizinců existuje zaměstnanecká karta (§ 42g) a taky modrá karta (§ 42i). O obě povolenky obvykle žádá samotný cizinec na zastupitelském úřadu. Tam odevzdá například taky “doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území”, většinou i svoji fotografii, popřípadě doklad, že speciální povolení nepotřebuje (protože tady studuje, má zde povolený trvalý pobyt apod.). Modrá karta slouží pro zaměstnávání cizinců, kteří potřebují vysokou kvalifikaci, tedy vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání, vyžadující alespoň 3 roky studia.

Informační povinnost máme, i když přijmeme občana EU

Jak už bylo řečeno úvodem, rodilí obyvatelé Evropské unie jsou tady zvýhodnění. Ale ať už v roce 2018 zaměstnáváme jakéhokoli zahraničního pracovníka, včetně mimočeských občanů EU, nejpozději v den jeho nástupu informujeme krajskou pobočku Úřadu práce. A pokud následně cizinec již nepotřebuje svoje povolení, zaměstnaneckou nebo modrou kartu, oznámíme tuto změnu tamtéž nejpozději do 10 dnů (§ 87 zákona o zaměstnanosti).

Poche podle svých slov pracuje na ministerstvu nelegálně

Sociální demokraté (ČSSD) vstoupili do druhé vlády premiéra Andreje Babiše (hnutí ANO) taky proto, aby bojovali za zaměstnanecká práva. Přitom možná nevědomky prozrazují, že neznají základní právní předpis, na kterém stavějí svoji politiku: zákoník práce. Jejich “ministr zahraničí” Miroslav Poche má totiž sloužit republice “od rána do večera”, ale pouze na “dohodu o pracovní činnosti”, “za symbolickou odměnu”. Takové podmínky sice umožňují zaměstnanci a zaměstnavateli, aby “ušetřili” na povinných pojistných odvodech, avšak nejsou legální.

Politický vývoj jsem (zatím) úspěšně předpověděl

Na jaře jsem odhadl, jak bude pokračovat tuzemská politická krize. A první polovina mojí prognózy se mezitím naplnila: Sociální demokraté ve vnitrostranickém referendu odhlasovali, že vstoupí do vlády trestně stíhaného premiéra Andreje Babiše, přičemž důležitou roli sehrál europoslanec a názorový vůdce pražské ČSSD Miroslav Poche, který však následně nedostal slíbenou funkci ministra zahraničí. V Černínském paláci má obsadit podřadnější místo, svoji novou roli popsal pro ihned.cz následovně:

“Obrazně řečeno, vyhrnu si rukávy a budu od rána do večera pracovat pro tuto zemi na ministerstvu zahraničních věcí. (…) Budu mít dohodu o pracovní činnosti za symbolickou odměnu, takže se budu dál věnovat i práci europoslance. (…).”

Ovšem plný pracovní úvazek na dohodu jsem nečekal

Podle maximálního časového rozsahu, minimální odměny nebo mzdy, práv a povinností máme v České republice 3 druhy zaměstnaneckých poměrů:

Na “dohodu” mohou zaměstnanci dostávat pouze hodinovou sazbu minimální mzdy, ze které (do určitého výdělku) nemusejí platit pojištění. Takže vydělají taky zaměstnavatelé, kteří jinak financují většinu veřejného zdravotnického i důchodového systému.

Miroslav Poche působí jako dobrosrdečný popleta

Spolupráce “na dohodu” vyhovuje sezónním brigádníkům, ale taky některým šibalům, kteří chtějí ušetřit právě na povinných odvodech: Zaměstnanec sice fakticky pracuje pro firmu na větší než poloviční úvazek, ale má podepsanou jenom dohodu, aby dostával všechny vydělané peníze. Podobně, jako když Miroslav Poche v roce 2010 sponzoroval svoji partaj tak, že celkovou částku rozepsal na členské příspěvky, aby nebyla zdaněná. Svoji kličku tehdy sám prozradil novinářům.

Co myslíte, zkouší šidit na povinných finančních odvodech taky tentokrát? Nebo na ministerstvu ve skutečnosti jenom občas brigádničí, protože nechce plnohodnotný pracovní poměr, aby nepřišel o místo europoslance? Anebo nezná související legislativu? Osobně věřím, že tento zelený socialista, příležitostný zastánce válečných uprchlíků a oponent Miloše Zemana prostě “jenom” zůstává popletou.

Zaměstnávání mladistvých (do 18 let) 2018

Zatímco zvířata mají vrozené silné instinkty, člověk přichází na svět jako tvárná bytost a ještě dlouho po narození je formovaný společenskými institucemi: rodinou, školou, státem, ale taky trhem. Dítě milujících a úspěšných rodičů obvykle prospívá lépe, nežli například sirotek, který musí odmalička vykonávat tvrdou rutinní práci. Naše společnost však chrání všechny chlapce a dívky, tedy přinejmenším formálně. Zákoník práce (č. 262/2006 Sb.) sice umožňuje zaměstnávání mladistvých od 15 do 18 let jejich věku, ale pouze za přísnějších podmínek, než kdyby byli plnoletí. Absolutně volný trh by totiž mohl poškodit jedince, který není připravený na konkurenční soutěž.

Občané mladší 18 let zasluhují “zvýšenou péči”

Začněme základním pojmem: V § 350 stojí, že mladiství zaměstnanci jsou “mladší než 18 let”. Před vznikem pracovního poměru, potom vždycky před převedením na jinou pozici a každopádně aspoň jednou ročně musejí být vyšetřeni “poskytovatelem pracovnělékařských služeb”, na náklady zaměstnavatele. Ten potom musí respektovat výsledky prohlídky. (§ 247) Zaměstnávání mladistvých je zakázáno v extrémních podmínkách, například při zvýšeném riziku, typicky “pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol”. (§ 246)

Pracovníci mladší 18 let zasluhují “zvýšenou péči”. (§ 244) V zaměstnání proto mají takové podmínky, které jsou příznivé pro jejich “všestranný rozvoj tělesných a duševních schopností”. (§ 243) Smějí vykonávat pouze úkoly, “které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji”. Navíc nemohou dělat přesčasy a řadu podmínek má případná noční směna mladistvých zaměstnanců: Musí být potřebná “pro jejich výchovu k povolání”, musí plynule navazovat na jejich denní směnu, může trvat maximálně 1 hodinu a pouze za podmínky, že už přesáhli 16 let věku a jsou pod dohledem plnoletého kolegy. (§ 245)

Zaměstnávání mladistvých a dětí v roce 2018

Zaměstnavatel povinně vede seznam těchto svých zranitelnějších svěřenců, kde zapisuje: jméno a příjmení, datum narození a druh svěřené práce. (§ 246) Nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce musejí dostat minimálně půlhodinovou pauzu “na jídlo a oddech”. (§ 88) Během každého jednoho týdne dostanou aspoň 48 hodin nepřetržitého odpočinku. (§ 92) Naproti tomu dospělým kolegům stačí: Půlhodinová pauza po 6 hodinách a 35 hodin odpočinku během týdne.

Zaměstnávání mladistvých sice podléhá poměrně přísným pravidlům, ale ještě obtížnější přístup na pracovní trh mají děti. Zákon o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) definuje tuto skupinu jako: osoby mladší 15 let, nebo do ukončení jejich povinné školní docházky. Pracovně mohou vykonávat “pouze uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní činnost” (§ 121) poté, co jejich zákonný zástupce dostane povolení od místní pobočky Úřadu práce. (§ 122) Existují taky časová omezení (§ 123):

- PAGE 1 OF 13 -

Next Page ⇀

loading
×