decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Kandidáti na prezidenta 2018: Zeman stoupá

Tradiční průzkumy veřejného mínění v divákovi vzbuzují rozpaky. Sociologické agentury si vzájemně odporují a průměrný občan marně čeká, až bude konečně taky osloven nějakým výzkumníkem. Většina Evropanů ovšem používá Internet, kde prozrazujeme svoje preference. Statistika vyhledávače Google pomohla předpovědět britské referendum o Brexitu a zajímavá data vyčteme taky o České republice, například které osobnosti pravděpodobně uspějí jako kandidáti na prezidenta 2018.

Co všechno může nejvyšší představitel českého státu

V pátek 12. a sobotu 13. ledna zvolíme člověka, který nás bude dalších 5 let zastupovat v zahraničí. Podle Ústavy vyjedná nové mezinárodní smlouvy, převezme velení nad ozbrojenými silami, jmenuje a případně odvolá členy vlády. Kandidáti na prezidenta 2018 chtějí získat právo, aby mohli například rozpustit nefunkční Poslaneckou sněmovnu, vracet většinu zákonů a odpouštět tresty uložené soudem. Vítěz voleb přitom “není z výkonu své funkce odpovědný”!

Televizní dokument Spřízněni přímou volbou připomíná, jak probíhal prezidentský plebiscit v roce 2013. Ale sestavme žebříček hlavních kandidátů pro rok 2018! Klíčem bude hledanost všech adeptů, kteří oficiálně požádali občany o důvěru, v internetových vyhledávačích Google.com a Seznam.cz. Srovnáme data za posledních 12 kalendářních měsíců. Přitom v zájmu objektivity vyhodíme sousloví, která vyjadřují posměch, nebo evidentně označují jiného jmenovce apod. (např. miloš zeman opilý, michal horáček vekslák atd.).

Imponují vám kandidáti na prezidenta 2018?

  1. Miloš Zeman (43 %) chce funkci obhájit. Sice objíždí regiony a oslovuje občany, ale přitom říká, že nejde o volební kampaň. Fyzicky připomíná spíše nemocného starce, než čiperného seniora, avšak jakožto řečník nadále drží výkonnostní laťku vysoko.
  2. Michal Horáček (24 %) otextoval mnoho populárních písní (například Levandulová, S cizí ženou v cizím pokoji, Štěstí je krásná věc). Vybudoval a prodal sázkovou kancelář Fortuna. Vzděláním antropolog vlastní majetek v hodnotě zhruba 460 milionů Kč.
  3. Jiří Drahoš (18 %) je fyzikální chemik, skoro celý profesní život strávil v Akademii věd, které v posledních 8 letech předsedal. Kandidáti na prezidenta 2018 však mají taky humorného soupeře, podobně jako v anketě Největší Čech bodoval Jára Cimrman:
  4. Antonín Blaník (6 %) je satirická seriálová postava, která však kandidaturu oznámila rovněž. Cynického lobistu ztělesňuje herec Marek Daniel, který ztvárnil například i našeho prvního porevolučního prezidenta Václava Havla v seriálu České století.
  5. Marek Hilšer (3 %) je lékař a univerzitní pedagog. Vystudoval taky mezinárodní vztahy. Veřejně demonstroval proti privatizaci fakultních nemocnic, proti omezování akademických svobod, za Evropskou unii, NATO a samostatnou Ukrajinu.
  6. Jiří Hynek (2 %) řídí Asociaci obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky, působí taky v politické straně Realisté. Tento vystudovaný matematik patří mezi lidi, kteří považují svoji inteligenci za extrémně vysokou (Mensa).
  7. Vratislav Kulhánek (1 %) řídil společnosti Škoda Auto nebo Robert Bosch (českou pobočku), byl prezidentem Sdružení automobilového průmyslu, předsedal Českému svazu ledního hokeje. Na vysokých školách vystudoval ekonomiku a management.
  8. Petr Hannig (1 %) pomohl ke kariéře mnoha umělcům (například Lucii Bílé, Jakubu Smolíkovi, Zdeňku Izerovi). Mnohokrát kandidoval do českého i evropského parlamentu, zatím ale ani jednou neuspěl. Nyní má podporu některých nacionalistů.
  9. Pavel Fischer (1 %) byl spolupracovníkem Václava Havla, velvyslancem České republiky ve Francii a Monaku, ředitelem neziskové organizace STEM (sleduje i preference politických stran). Na univerzitě vystudoval češtinu a francouzštinu.
  10. Mirek Topolánek (1 %) byl předsedou Občanské demokratické strany (ODS) a premiérem České republiky. Na vysoké škole vystudoval strojařinu, podnikal v energetice, předsedá Teplárenskému sdružení ČR.

Volby 2017: termín, programy, konečné výsledky

Aktualizace 22. října 2017: Volby do Poslanecké sněmovny proběhly v předpokládaných termínech. 200člennou sněmovnu obsadí subjekty, které získaly více než 5 % hlasů (v závorce uvádíme počet mandátů): ANO 29,64 % (78), ODS 11,32 % (25), Piráti 10,79 % (22), SPD 10,64 % (22), KSČM 7,76 % (15), ČSSD 7,27 % (15), KDU-ČSL 5,8 % (10), TOP 09 5,31 % (7), STAN 5,18 % (6). Nečekaně velký úspěch zaznamenali Piráti a SPD Tomia Okamury, naopak propadli sociální demokraté a komunisté. Hnutí ANO Andreje Babiše sice procentuálně vyhrálo, ale k sestavení vlády potřebuje ještě minimálně jednoho partnera. Níže najdete prognózu z letošního března.

Letos půjde o hodně, nejenom v České republice. Evropané postupně mění nizozemský parlament, francouzského prezidenta nebo německý spolkový sněm. Politické strany obvykle obhajují volný trh, slabší Evropskou unii a omezení migrace, anebo naopak sociální práva, nadnárodní integraci a otevřenost. Výjimky potvrzující pravidlo najdeme všude, také pro volby 2017 do Poslanecké sněmovny České republiky. Hlasovací místnosti budou otevřené pravděpodobně o předposledním říjnovém víkendu, konečný termín však záleží na politické stabilitě.

Programy politických stran potvrzují, že pravice i levice existuje

Ve veřejném prostoru občas zaznívá názor, že bychom měli zavést nové politické kategorie: Například dinosauři proti neokoukaným tvářím, kariérní úředníci proti úspěšným manažerům, vlastenci proti unionistům apod. Ale poté, co jsem vyzpovídal ekonomické experty našich předních politických stran, trvám na pravo-levém dělení. Shrnu zásadní programové body pro volby 2017, jejichž termín znamená vývojovou křižovatku:

Kdy proběhnou parlamentní volby 2017? Termín stanovuje Ústava

Současní členové dolní komory Parlamentu získali svoje křesla 26. října 2013. K volebním urnám můžeme opět zamířit 30 dní předtím, než poslancům vyprší jejich čtyřletý mandát. Ústava však říká, že termín dalšího hlasování záleží na politické stabilitě:

  1. Pokud poslanci využijí celý mandát, volby připadnou do období 27. září až 26. října 2017. Jelikož zatím není důvodu spěchat a obvykle hlasujeme o víkendu, nejpravděpodobněji vypadá pátek a sobota 20. a 21. října.
  2. Pokud bude Poslanecká sněmovna rozpuštěna dříve, třeba kvůli vládní krizi, termín letošních voleb spadá do intervalu následujících 60 dní.

Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny můžeme odhadnout

Průzkumy veřejného mínění naznačují, že vyhraje hnutí ANO (kolem 30 %), následováno sociálními demokraty (20 %), komunisty (12 %), ODS (10 %), KDU-ČSL+STAN (8 %), TOP 09 (6 %), SPD (5 %), Piráty (3 %) a Zelenými (2 %). Volby 2017 bude průběžně vyhodnocovat Český statistický úřad ZDE. Výsledky všelidového hlasování a soudržnost nové sněmovny potom rozhodující měrou ovlivní termín dalšího svátku demokracie v roce 2018, 2019, 2020 nebo 2021.

Selský rozum: film o Babišovi online, ke stažení

Itálie měla svého Silvia Berlusconiho, Amerika vynesla na vrchol Donalda Trumpa a jeden alfa-samec nyní rozvášňuje taky Českou republiku. Jmenuje se Andrej Babiš. Vlastnil a v budoucnosti možná zase bude řídit gigantickou korporaci Agrofert, která dominuje tuzemskému zemědělství, průmyslu a mediální scéně. Vede politické hnutí ANO, které vládne ministerstvům financí, spravedlnosti, obrany atd. Výrazná osobnost logicky přitahuje pozornost, a proto hned dvakrát vznikl “film o Babišovi”: Matrix AB a Selský rozum. Obě díla můžeme zadarmo získat na internetu (zatím).

Film o Andreji Babišovi byl natočený hned dvakrát

Oba snímky produkovala Česká televize. Poprvé v cyklu Český žurnál, v režii Víta Klusáka (natočil například taky dokumentární sondu Hledá se prezident), pod názvem Matrix AB. Hlavní slovo tam dostává jihomoravský zemědělec Bohumír Rada, který původně viděl v Andreji Babišovi dobrého zákazníka a přesměroval skoro všechnu svoji živočišnou produkci právě do Agrofertu. Na svoji obchodní závislost však doplatil. Kvůli požadavkům velkého odběratele musel zlevňovat, prodělával a nakonec svoji firmu Agro Jevišovice prodal právě Agrofertu.

První “film o Babišovi” byl veřejnoprávní televizí odvysílaný v roce 2015 a přestože vůči tehdejšímu ministrovi financí vyznívá dosti kriticky, preference politického hnutí ANO nadále spíše rostly, než klesaly.

“Selský rozum” opět představuje hlavně Bohumíra Radu

Druhý “film o Babišovi” je veřejně promítaný během volebního roku 2017, na dlouhé propagační šňůře po tuzemských městech. Režiséři Vít Janeček a Zuzana Piussi pojmenovali svoje dílo Selský rozum. Kromě Bohumíra Rady přizvali ještě Jana Bočka, který s Babišem také dříve obchodoval, a rovněž neskončil úplně spokojený. Dále vystupuje například zemědělec František Tomášek (spoluautor zákona o půdě), daňový poradce Jan Rambousek, odborový předák Josef Středula, novináři Jakub Patočka (stejně jako autor tohoto článku řadový člen ČSSD), Zuzana Vlasatá a Táňa Králová – všichni před magnátem varují, nebo hodnotí pracovní podmínky v Agrofertu jako nedobré.

Chemik Igor Piják a potravinářský expert Josef Kameník posuzují vybrané potraviny a shrnují, že drobní podnikatelé dělají lepší práci než velká korporace. Jako vzor rodinného farmáře vystupuje Stanislav Němec, jinak také politik a člen ODS. Bývalá krajská ředitelka České inspekce životního prostředí Jana Moravcová popisuje, jak se kontroly změnily poté, co Ministerstvo životního prostředí začal řídit bývalý zaměstnanec Agrofertu. Reportéři taky zpovídají kroměřížského starostu Jaroslava Němce (hnutí ANO) a úřednici Boženu Ševčíkovou, kteří údajně nechrání tamní životní prostředí před místními továrnami Agrofertu.

Selský rozum obsahuje výpovědi dělníků, kteří údajně pracují v závodech Agrofertu a výplatu pod úrovní minimální mzdy dostávají pouze “na ruku”, zaměstnavatel prý neplatí řádné odvody do státního rozpočtu.

Nejdříve zadarmo on-line, potom aspoň ke stažení

Ani druhý film o Babišovi podle mého názoru nezamíchá stranickými preferencemi, protože srozumitelně a trpělivě nevysvětluje situaci lidem, kteří nejmocnějšímu občanovi České republiky fandí a mnoha okolnostem nerozumí. Autoři bohužel upřednostnili svoje umělecké ambice, takže místo citlivého, důsledného výkladu sestříhali efektní, ale nepřehlednou koláž negativních výroků, které občas vytlačují dramatickou vážnou hudbou (proč?!).

Selský rozum je průběžně různými aktivisty zveřejňovaný a následně “cenzory” odstraňovaný na serveru youtube.com, stále však zůstává na ulozto.cz pod TÍMTO a TÍMTO odkazem. Kdyby také tam zmizel, dejte vědět do diskusního fóra a zkusím najít jiný, samozřejmě legální zdroj.

Volební kalkulačka 2017: Situace je prostá

Ve svojí lebce nosíte nejcennější počítač na světě, přinejmenším pokud jde o vaše vlastní dobro. Proto zapomeňte na složité ankety, které jsou subjektivním dílem aktivistů. Nejlepší volební kalkulačka 2017 pracuje mezi vašima ušima, stačí, když seřadíte politické subjekty podle následujících informací: Většina kandidátů letos do Poslanecké sněmovny nepronikne; Parlament České republiky zavádí hlavně předpisy, které byly předtím přijaty na úrovni Evropské unie; průměrní zaměstnanci musejí skoro polovinu svého výdělku odevzdávat státu, který následně zvýhodňuje slabé občany.

1. Chcete volit kandidáty, kteří mohou uspět?

O poslanecké mandáty usilují desítky stran, unií a spolků, ale zaboduje málokdo. Pokud nechcete, aby vaše občanská aktivita vyšla nazmar, vyškrtněte relativně bezvýznamné subjekty a zbude jenom hrstka potenciálních favoritů. Podle významných sociologických agentur (CVVMFocusKantar TNS, MédeaMedianSANEP, STEM) mohou získat rozhodující 5% voličskou podporu následující partaje: ANO, ČSSDKDU-ČSL, KSČM, ODSPiráti, SPD (Tomio Okamura), STAN (Starostové a nezávislí) a TOP 09. S ostatními subjekty nemusí tuzemská volební kalkulačka v roce 2017 vůbec počítat.

2. Souhlasíte, aby zákony vznikaly na evropské úrovni?

Český Parlament v současné době hlavně “implementuje” regulace a směrnice, které byly předtím dojednané jinde: v Evropském parlamentu a Radě EU (kde zasedají národní ministři, tedy i vyslanci naší vlády). Takže ústředním bodem naší volební kalkulačky bude zahraniční politika.

  • Výslovně nebo tiše pro členství v EU: ANO, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS, Piráti, STAN, TOP 09
  • Výslovně proti členství v EU: SPD

3. Mají bohatí povinně přispívat chudším spoluobčanům?

Český stát dnes, více než cokoli jiného, hraje roli pojišťovny a charity. Vyplácí důchody a sociální dávky (například příspěvky na rodičovství a na bydlení), organizuje veřejné zdravotnictví a školství. Potřebné peníze nemůže jenom tisknout, a proto z průměrné “super-hrubé” mzdy strhává přes 40 % formou daně, sociálních a zdravotních odvodů. Pravicové strany chtějí přerozdělovat výrazně méně.

  • Jasně pro sociální stát: ČSSD, KSČM (obě plánují progresivnější zdanění, tedy více brát bohatším, abychom udrželi současný důchodový systém, “bezplatné” zdravotnictví, možnost univerzitního vzdělání bez školného apod.)
  • Někde mezi, nebo nejasné ukotvení: KDU-ČSL (daně příliš neměnit, v důchodech zvýhodnit rodiče, ale nepovolit adopci dětí homosexuálním párům), Piráti (snížit daně, ale taky zvyšovat minimální mzdu i platy ve veřejném sektoru, sloučit podporu v nezaměstnanosti + pomoc v hmotné nouzi, rodinné sociální dávky vyplácet plošně), SPD (snížit daně, omezit dotace, rovnostářsky zvyšovat důchody a přitom udržovat vyrovnaný rozpočet)
  • Spíše pro menší stát a privatizaci veřejných služeb: ANO, ODS, STAN, TOP 09 (všichni chtějí snížit sociální nebo zdravotní odvody, které platí zaměstnavatel za zaměstnance, což znamená méně peněz na veřejný důchodový a zdravotní systém, neboli nutnost soukromého spoření a obnovy zdravotnických poplatků)

Volební kalkulačka 2017 pro demokraty a autoritáře

Nakonec ještě jedna důležitá otázka: Věříte v demokracii, anebo preferujete vládu pevné ruky? Tradiční politické strany stojí na dlouhodobých idejích, takže jejich předsedové jsou zástupní. Miloš Zeman nebo Josef Lux odešli, aby přišli Bohuslav Sobotka a Pavel Bělobrádek – a potom další generace. Nejde o jednoho Mílu nebo Pepu, tady hovoříme o politické filosofii, o staleté tradici, o programu, o mnohatisícové členské základně.

Zatímco ANO a SPD patří svým nenahraditelným vůdcům: Andreji Babišovi a Tomiu Okamurovi. Teorie o přímé demokracii jsou diskutabilní, pokud samo politické hnutí funguje centristicky a autoritářsky. Podobné tendence má taky marxistická KSČM.

- PAGE 1 OF 2 -

Next Page ⇀

loading
×