decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Velká hospodářská krize očima V+W a čísla

„Na svět jsme se dívali hranolem, jehož boky byly Sranda, Poesie a Satira,” vzpomíná Jiří Voskovec na prvorepublikové Osvobozené divadlo. S Janem Werichem přidali velkou dávku politické angažovanosti, jakmile přišla velká hospodářská krize. Komedie Hej rup! a Svět patří nám vyznívají socialisticky, až revolučně. Dvojice dramatiků a herců vysvětluje svoje pohnutky sugestivně, ale byla světová hospodářská krize 30. let minulého století skutečně strašlivá?

“Samo tkanivo všedního dne trouchnivělo. Malebný pobuda – ožbrunda a starosvětský žebrák – profesionál zmizeli v rostoucím zástupu novopečených amatérů; do ulic nastoupila armáda svobodných žebrajících občanů. Nebylo dne, a brzy hodiny, aby vás neoslovil mladý, slušně vyhlížející a mluvící otec rodiny. Nejdřív nabídl své služby k jakékoli fyzické práci a pak, nepochodiv, vás poprosil o peníze.” V knize Klobouk ke křoví (vyšla r. 1965) Voskovec popisuje, že velká hospodářská krize zapříčiňovala “nový stud, nový druh zlého svědomí: pocit provinilosti zaměstnaného. Pamatuju se živě, jak mi v rostoucí potopě nezaměstnanosti bývalo trapně, že mám práci.

Jak za světové hospodářské krize stříleli do českých dělníků

Oba umělci upřesňují, kdy zažili rozhodující šok. “Uprostřed sezóny 31 – 32, ve Frývaldově při pokojné dělnické demonstraci, vyvolané nezaměstnaností, došlo ke srážce mezi davem a četnictvem,” líčí Voskovec, co zapříčinila světová hospodářská krize v moravském Slezsku. Bezpečnostní složky Československé republiky pálily “do zástupu československého občanstva, jehož jediným přečinem bylo, že mělo hlad a nemělo práci. Byli mrtví a ranění, mezi nimi ženy a děti. (…) Pro Jana a mne to byl osudný přelom ve stanovisku k veřejným událostem”.

Nyní velká hospodářská krize a její lokální důsledky slovy Jana Wericha: “Když jsem o tom četl, tak jsme se oba zajíkali hněvem. Od té doby jsem poznal podobný hněv a pocit křivdy snad jen jednou. (…) Pod tíhou nutného vzdoru nám bylo najednou jasné, že se musíme postavit na jednu stranu barikády, že už nemůžeme dělat náš bezpředmětný humor.” (Z knihy Jan Werich vzpomíná. Ahoj na sobotu, vyšla r. 1970)

Velká hospodářská krize znamenala pokles výroby o desítky %

Doplňme emocionální vyprávění divadelníků konkrétními čísly. Nezaměstnanost v Československu dosáhla vrcholu v únoru 1933, tehdy zprostředkovatelny práce hlásily 920 182 osob v produktivním věku. Jaké číslo dostaneme, když zahrneme také lidi, kteří hledali uplatnění mimo úřední evidenci? Podle různých odhadů vychází celkem 1 milion1,3 milionu – zhruba 14 % až 20 % obyvatelstva v produktivním věku. Bohužel světová hospodářská krize zastihla naši vlast v době, kdy podpora v nezaměstnanosti měla mnoho podmínek a průměrně znamenala méně, než polovinu běžné dělnické mzdy. V únoru 1933 ji pobíralo 305 tisíc osob.

Následující tabulku zveřejnila encyklopedie Britannica. Ukazuje, kdy velká hospodářská krize začala, nejhlubší pokles průmyslové výroby a začátek opětovného růstu v různých státech. Vidíme, že Československo patřilo mezi nejsilněji zasažené země, ve kterých industriální sektor zpomalil o více než 40 %

 Začátek (rok/kvartál)Pokles průmysluKonec (rok/kvartál)
Argentina1929/217.01932/1
Belgie1929/330.61932/4
Brazílie1928/37.01931/4
Československo1929/440.41933/2
Dánsko1930/416.51933/2
Francie1930/231.31932/3
Itálie1929/333.01933/1
Japonsko1930/18.51932/3
Kanada1929/242.41933/2
Německo1928/141.81932/3
Nizozemsko1929/437.41933/2
Polsko1929/146.61933/2
Spojené království1930/116.21932/4
Spojené státy americké1929/346.81933/2
Švédsko1930/210.31932/3
Petr Woff
Novinář (ekonomika, právo).
Podnikatel (média, marketing).
Sociolog (vzděláním).
19. Čvn 2015   /   

Tags: kupní síla, státní správa

KOMENTUJTE! Chcete-li odpověď, lajkněte náš FB.

1 Komentář zapnuto "Velká hospodářská krize očima V+W a čísla"

Upozornit na
avatar
Návštěvník
Návštěvník

Fašisté a bolševici zkusili využít nastalé krize poté, co zkolaboval stávající hospodářský systém. Výsledkem byla druhá světová a potom studená válka. A mezitím taky pokusy o takovou regulaci volného trhu, aby se ekonomické cykly (pravidelné růsty a poklesy) nevychylovaly příliš extrémně. Lidstvo zjistilo, že demokracie (zatím) nemá lepší alternativu, jistě nikoli v diktaturách. Nadále však zůstává otázkou, zda je dost dobrý kapitalismus.

wpDiscuz
loading
×