decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Zkušenosti s fotovoltaikou: od února do listopadu OK

Fotovoltaikou mám pokrytou asi čtvrtinu střechy na baráku, tedy ještě velká rezerva. Orientace sedlové střechy je na východ a západ, což jsem si nejdřív myslel, že je spíš nevýhoda, ale opak je pravdou, protože to tím pádem valí od prvních paprsků po poslední. Čínský cloud mně všechno počítá a měří.

Maximální výkon, co to dá, je 5,8 kW; jak vypadá křivka výkonu v těchto dnech, je na prvním obrázku. Včera tu bylo oblačno, proto to tak lítá, ale je vidět, jak to i v dubnu už nastupuje hned s východem slunce a končí se západem (z grafu je vidět, že na východě mám rovný obzor, takže to jde na minutu s východem slunce, na západě kopeček a stromy, tam to končí dřív).

Zkušenosti s fotovoltaikou

Elektrárna má dobrý výkon, i když připlují mraky

Dvě věci, co mě překvapily. Za prvé, že elektrárna dává dobrý výkon od února do listopadu, vlastně jenom prosinec a leden jsou docela marné. Na druhém obrázku je výkon z poloviny letošního února, to byl slunečný den – vidíte logicky kratší dobu výkonu, ale celkově je to asi na polovině včerejška a na třetině vrcholných červnových dnů.

Zkušenosti s fotovoltaikou 2

Druhé je, že elektrárna dává výkon, i když takzvaně “nesvítí slunce”, přesněji je pod mrakem. Třetí obrázek ukazuje denní výkony v dubnu po jednotlivých dnech. V neděli 14/4 bylo celý den kompletně zataženo, olověná obloha, po většinu dne poprchání, úplně nejzataženější den, co může být. Přesto elektrárna udělá 12 kWh oproti 30 kWh odpovídajícím celodenní jasné obloze v těchto dnech.

Zkušenosti s fotovoltaikou 3

Obě tyto skutečnosti, myslím, vyvracejí časté mýty či dojmy mezi lidem: o velké nestabilitě výkonu fotovoltaiky jak během dne (přijde mrak a jde to na nulu, ve skutečnosti běžné mraky jsou tak o 40 % dolů), tak během roku (nikoli “vyrábí jenom v létě”, ale “vyrábí slušně během deseti měsíců z dvanácti”).

Pomocí elektřiny získávám více než dostatek elektřiny

Celkový výkon za rok a něco je přes 9000 kWh, což je o něco víc než je spotřeba domu (dvoupodlažní dům, svícení, počítače, vaření, ale také podlahovka v jedné místnosti a vytápění bazénu, tj. nadprůměrně vysoká spotřeba. Na vytápění a teplou vodu máme plyn). Systém je vybavený baterií, která po většinu roku “překlene” noc, kdy opravdu, ale opravdu slunce nesvítí. Ale v noci zase spíme a nesvítíme ani my, že.

Nejčastější otázka je, jestli to “má návratnost”. To vám teď neřeknu, protože bych musel pohledat účty za elektřinu za za delší období a nemám je po ruce. Zatím přes palec odhaduju, že ročně ušetřím asi 7 % pořizovací ceny systému, což by odpovídalo asi 15-leté návratnosti, ale myslím, že to v praxi bude kratší, a to ze dvou důvodů:

  1. ceny elektřiny za tuto dobu stoupnou,
  2. věřím, že stoupne výkup energetického přebytku (mám smlouvu s E.on-em), který je dnes za nějaké směšné halíře za kilowatt, ale měl by jít výrazně nahoru. Nepořizoval jsem to nicméně (jen) kvůli úspoře, spíš že mám dobrý pocit z toho, že se nemusí někde pálit uhlí, když mně tu na hlavu takhle “zbůhdarma” pálí sluníčko. Obzvlášť fajn je to během horkých letních dnů, kdy v horním patře pod střechou musíme zapnout klimatizaci, tam to jde nejlépe proti sobě: velký příkon slunce versus velký výkon klimošky.

Počáteční problémy a závislost na centrální soustavě

Panely jsou tuším korejské, zbytek systému (měnič, baterie atd.) je čínský. Systém je trochu “bastl”, ze začátku tam pořád něco haprovalo a musela to spravit kreativita české montážní firmy, pak už ale všechno šlape jak hodinky. To mě trochu překvapilo – holt je to pořád ještě obor ve vývoji, žádné plug and play. Jediné silnější negativum, které přetrvává, je, že to neumí fungovat v ostrovním provozu: tedy když vypadne elektřina v obci, vypadne i u mě, byť mně solár jede na plný výkon. Šlo by to zřejmě nějak vyřešit, možná časem se k tomu ty systémy doberou, že tam bude něco jako velký ruční pákový “odfázovač” od sítě, aby mohla jet dodávka z vnitřního systému.

Ceny všeho jdou neustále dolů – ročně o pár procent, roste výdrž baterie a záruka za ni, což je hodně podstatné. Návratnost se při novém pořízení rok od roku zlepšuje. Počítám s tím, že v experimentu budu pokračovat a osadím si i další zbytek střechy, pořídím větší baterii. Další add-on náklady jsou samozřejmě už o dost nižší, například 300W fotovoltaický panel samotný už je někde na 3 – 4 tisících a pořád to klesá. Pokud by při osazení celé střechy dělala elektrárna v letních měsících 20 kW (takto to vychází), může to při mírném optimismu ohledně růstu výkupních cen dělat nějakých pět šest tisíc korun měsíčně, plus by se dala odstavit část plynu. Soused elektrikář k tomu říká: “když nebudeš mít za pár let na baráku fotovoltaiku, chlapi v hospodě se ti vysmějí, jaký jsi trouba”.

Redakční poznámka: Jiří Hlavenka svoje komentáře publikuje na svém facebookovém profilu, jejich přebírání nám laskavě povolil.

Další články od Jiřího Hlavenky:

Jiří Hlavenka
Investor a podnikatel
Regionální politik
18. Dub 2019   /   

Tags: energie

KOMENTUJTE! Chcete-li odpověď, lajkněte náš FB.

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
avatar
wpDiscuz
loading
×