Pročetli jsme letošní programy politických stran, a vybrali nejtřaskavější návrhy. Možná vznikne nová státní továrna, která bude vyrábět hotové bytové jednotky. Tuzemské firmy začnou účtovat v eurech. Nebo zavedeme uhlíkové clo na neekologické importované výrobky… Tyto a další nápady obsahuje volební kalkulačka 2021.

Postupně procházíme následující tematické okruhy: Evropská unie, státní rozpočet, důchody, zdravotnictví, školství, bydlení, spravedlnost, energetika, životní prostředí a dotace. Pokaždé začínáme číselnou škálou, na které můžete vyjádřit, jakou váhu přikládáte dané problematice: Nula znamená nulovou relevanci, pětka představuje kompromis mezi absolutním nezájem a vrcholnou prioritou, desítka značí maximální důležitost.

V každém tematickém okruhu prezentujeme nejvýraznější plány politických formací, které figurují v letošních předvolebních průzkumech: ANO, ČSSD, KSČM, Piráti a Starostové (Pirátská strana + STAN), Přísaha Roberta Šlachty, Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), Strana zelených, Svoboda a přímá demokracie (SPD), TSS (Trikolóra, Svobodní, Soukromníci). Přitom dodržujeme tento abecední pořádek.

Jak počítá volební kalkulačka 2021

Označte (zaklikněte) návrhy, se kterými souhlasíte. V každé kapitolce vyberete tolik výroků, kolik chcete – žádný, jeden, dva, tři… nebo klidně všechny.

Vámi preferované teze násobíme relevancí, kterou přisuzujete danému tématu. Například pokud všem okruhům připisujete nejvyšší váhu (10) a vyberete všechny nabízené výroky, každý politický subjekt dostane dohromady 100 bodů (10 x 10). Jakmile však nějaké oblasti připíšete nulovou relevanci, násobíme tam nulou, takže klidně přeskočte na další kapitolu…

Přejeme vám dobrou politickou reprezentaci

Začínáme Evropskou unií, protože Česká republika musí respektovat regulace a směrnice, které jsou přijaty Europarlamentem a Radou národních ministrů. Pokračujeme státním rozpočtem a jeho největšími výdajovými kapitolami: penzemi, zdravotnickým a vzdělávacím systémem. Následují některá kontroverzní témata: bytová krize, masové exekuce, hrozící energetická chudoba, klimatická změna a dotační byznys.

10 tematických okruhů, 9 politických subjektů, 90 výroků, 1 arbitr – vy. Volební kalkulačka 2021 nakonec oboduje a seřadí jednotlivé kandidáty podle toho, jaké problémy a jejich řešení jste vybrali. Ale možná preferujete úplně jiná dilemata – migraci, dopravní infrastrukturu, kulturu… Nebo vybíráte primárně mezi hlavními kandidáty na premiérskou funkci: Andrejem Babišem (ANO), Ivanem Bartošem (Piráti a Starostové) a Petrem Fialou (Spolu).

Každopádně vám přejeme dobrou volbu!

Zdroj úvodní fotografie: Facebook.com, Úřad vlády ČR

2 KOMENTÁŘE

  1. Článek problematiku natolik zjednodušuje, až je velmi zavádějící.

    1) To, že strana může uspět, je plus, ale kdyby všichni volili jenom subjekty, které mají velkou pravděpodobnost úspěchu, tak zpomalíme nebo znemožníme výměnu stran v parlamentu a zmenšíme konkurenci mezi stranami; pokud nějaké malé straně rostou preference, i když se nemůže dostat do parlamentu, ostatní strany začínají studovat její program a zjišťují, proč roste (mohu od nich něco přebrat) a také na problémy alespoň upozorní – tak může ovlivnit politiku i mimo parlament.

    2) U toho, zda mají zákony vznikat na evropské úrovní, záleží na procesu, jakým budou vznikat, a jaké slovo bude mít ČR.

    3) Otázka daní je také o tom, jak vláda dokáže vybrané peníze využít; to, že z průměrné super-hrubé mzdy stát strhává 40 procent, je zavádějící informace, protože nejbohatší lidé často nemají jako hlavní příjem mzdu, ale příjmy z kapitálu a také dovedou lépe využívat mezery v zákonech a daňové ráje. Pravicové strany tedy zavádějí progresivní zdanění, kdy chudí doplácejí na bohaté.

    4) Běžné strany nejsou demokratické, ale byrokratické. ANO usiluje o omezení demokracie. Pokud jde o SPD, nemyslím, že autoritářsky fungující strana (pokud se nesnaží měnit zákony tak, aby demokracii omezila) může nějak omezovat demokracii ve státě. KSČM bych už nenazýval marxistickou (i když částečně z Marxe vychází pořád, což je dobře) – do toho, aby vyzývala lidi k násilné revoluci, má opravdu daleko, a na rozdíl od stran, které se za demokratické často považují, je dlouhodobě pro zavedení zákona o obecném referendu, takže ze současného výběru politických stran patří k těm demokratičtějším (na rozdíl od ANO nebo TOP 09).

    • Díky za dobrou polemiku. V článku jsem nyní rozepsal ekonomickou kapitolku.

      1/ Podle mých zkušeností jsou preference cca do 5 % považovány za důkaz neúspěchu, teprve nad touto hranicí jsou strany hodnoceny jako programově nebo marketingově inspirativní. Například Strana práv občanů za dva roky od svého vzniku vylétla na 4,8 %, ale nemyslím, že přiměla ostatní partaje, aby třeba tíhly více k Miloši Zemanovi apod.

      2/ Nevěřím, že Česká republika získá v Evropské unii silnější slovo. V rozhodujících orgánech máme výrazně nad-proporční zastoupení: V Radě EU (na schůzkách národních ministrů) i v Komisi máme vždycky jednoho zástupce, stejně jako ostatní státy – a těžko můžeme chtít více zastupitelů než Německo, Francie apod. Podobně i v Evropském parlamentu zastupuje 1 český poslanec méně občanů, než německý kolega (což znamená, že tam Češi získali poměrně silnější hlas, ačkoli v tomto případě nejde o národní, nýbrž spíše o „třídní“ zájmy, protože proti sobě nestojí Češi, Němci atd., ale lidovci, socialisti atd.). A právo veta pro každý členský stát bylo zrušeno nevyhnutelně, jinak bychom nedokázali řešit velké problémy.

      3/ K daním jsem jasněji dopsal, co bylo původně naznačeno jemněji: Pokud zvýšíme čistou mzdu tak, že výrazně snížíme povinné pojištění, potom budou více prosperovat soukromé firmy a stoupne HDP (hrubý domácí produkt), ale méně peněz půjde na veřejné nemocnice, školy a důchody. Ovšem také zde přebírá iniciativu Evropská unie. Teď například vzniká „společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob“, který má platit ve všech členských státech, aby Kypr nebo Nizozemsko nemohly být pro nadnárodní korporace „rájem“.

      4/ Mám jinou zkušenost. Jsem řadovým (idealistickým 🙂 členem jedné, na české poměry velké, strany – a funguje docela demokraticky. Byl jsem okamžitě přijat místní organizací a nikoho tam nezajímalo moje náboženské vyznání, zatímco SPD přijímá člena minimálně 2 roky (čekatele potom musí schválit centrální Předsednictvo!) a chce zakázat islám. KSČM má v názvu komunismus, který podvědomě hned spojuji s Marxem, ale souhlasím, že mezi českými „komunisty“ mají teď navrch reformisté, nikoli revolucionáři. Nicméně málokdy kritizují minulý režim a občas obhajují pozitiva „svojí“ 40leté totalitní vlády, proto mně mezi KSČM a demokracií úplně nesedí rovnítko.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno